úklid-uklízení

ÚKLID #1: MŮŽE ÚKLID A POŘÁDEK ZLEPŠIT VZTAH?

Nedávno se nás přátelé ptali, jestli máme s Johnym nějaké třecí plochy. Chvíli jsme oba přemýšleli. Já chtěla říct, že určitě nějaké máme, ale momentálně nevím, co bych uvedla. Zato Johny věděl hned. Prý úklid. 

Můj zlozvyk bych pojmenovala jako „odkládání věci různě po bytě“ s argumentem, že je právě používám (nebo hodlám používat).

Aplikuji ho na různé spektrum předmětů, ale většinou je výsledek stejný. Kopa vršících se věcí na nějakém místě (většinou stůl), se kterými kontinuálně pracuji, takže je ani nemá cenu uklízet. Příběh je následující: Vezmu si knihu č. 1. Chvíli jí listuji, pak ji odložím (na stůl). Vezmu knihu č. 2, ve které taky listuji a zase ji odložím. Na stole už leží dvě knihy. Do toho občas dostanu nápad, který si chci zapsat a jdu pro notes, propisku nebo papír… Stůl je obložen a není na něj moc co dávat. V takovou chvíli cítím, že by bylo dobré udělat drobný úklid. Ně kvůli sobě, spíše pro Johnyho. Což je těžké. Totiž, stejně většinu věcí budu opět potřebovat.

Dlouhou dobu jsem se omlouvala heslem, že „pořádek je pro blbce, inteligent zvládne chaos“. Ale přiznávám, je to asi jen výmluva.

Leden chápu jako měsíc nových začátků a příležitostí. Chápe ho tak asi více lidí, protože na nový rok všichni blbnou a mají předsevzetí. A budu blbnout i já. První téma bude z kategorie DOMOV. Téma: ÚKLID! A nebude to úklid obyčejný.

Pořádkumilovný záchvat jsem dostala už v říjnu. Běhala jsem s utěrkou, vše jsem vypíglovala a vypulírovala. Přidala jsem si k tomu také vyklízení šatníku, vyhazování věcí z polic i krabic a kontrolování zásob potravin, drogerie i prošlých léků. Světe, div se, ono je to po pár měsících opět ve stavu, že bych mohla celý proces zopakovat.

Tahle tedy ne. Chci udržitelný pořádek. Můj cíl je následující:

Vytvořit prostředí, kam se oba budeme rádi vracet. Vytvořit si útočiště, ve kterém se cítíme šťastně, naplněni láskou a pohodou. Budeme se obklopovat předměty, které máme rádi a které atmosféru vytvoří.

KROK 1: NAUČIT SE UKLÍZET

Přemýšlela jsem, že uklízení je vlastně činnost, která se předává jako rodinné know-how. Čím se uklízí, kdy a jak. Doma jsme třeba uklízeli každou sobotu. V pubertě jsem soboty nesnášela. Zlatá škola. Nicméně spíše jsem se vždy věnovala povrchovým a „kosmetickým úpravám“. Vysávání, utírání prachu, umývání nádobí, vracení věcí zpět na své místo. Věci, které jsme už dlouho neužívali, jsme dali třeba na půdu nebo do skříně, do postele s úložným prostorem…

Přijde mi, že spousta lidí si své věci křečkuje s heslem „schovejme je, však se (to něco) bude jednou hodit“. Ano, v domě si to člověk může dovolit. Dům má velkou výhodu v nepřeberném množství a variací na úložné prostory. Když je potom náhodou zaplněn dům, existuje přece garáž, kde je další spousta možností. To je nápad!

Chci tím říct, že doma mě příliš nevedli k tomu, abychom se věcí zbavovali. Jen jsme je vraceli na místo a zaplňovali úložné prostory. Je to ale dobrý způsob? Neexistuje něco jednoduššího?

Proto jsem přemýšlela, jak se uklízecí um naučit a u koho se inspirovat. Napadlo mě Feng-šuej. Potom Hygge. Určitě jste také zaznamenali tu velkou a moderní vlnu s názvem Hygge (nikdy nevím, jak to správně napsat, natožpak vyslovit).

Hygge je slovíčko z dánštiny. Je to způsob života založený na štěstí, pohodě, obklopování se oblíbenými předměty, které nám dělají radost.

Zní to dobře. Ve vyhledávačích na vás vyskočí krásné hrnečky s kakajíčkem, teplé ponožky, světýlka, dečky, krb…

Jenže…

Oba přístupy jsou podle mého až krok č. 2. Ano, splňují můj cíl a moji vizi – určitě by nám vytvořili pohodovou atmosféru. Pokud bych s nimi ale začala, pěkné a příjemně věci by stejně mohly zmizet pod hromadou těch běžných.

Začala jsem pátrat dál, jestli již někdo systém na uklízení nevymyslel.

A on vymyslel. Respektive ona. Japonská expertka na uklízení Marie Kondo, která po sobě pojmenovala svou uklízecí metodu. Jmenuje se KonMari (ta metoda).

KROK 2: STUDIUM METODY KONMARI K ZÁZRAČNÉMU ÚKLIDU

Tento krok právě probíhá. Nemůžu proto napsat víc. Brzy se ale vrátím s průběžnými poznatky.

Zajímavé je už jen to, jak Marie Kondo přistupuje ke skládání oblečení. Zásadní je skládat ho (ne věšet) a vrstvy pak dávat vedle sebe na výšku jako knihy. Každý kousek oblečení by měl být schopen stát sám o sobě – bez opření, bez pomoci. Však se podívejte sami! Mě fascinovalo… ?

Abych hezky (a tematicky) zakončila dnešní příspěvek, hledala jsem inspirativní citát o uklízení. Našla jsem hned dva! Jeden shazoval ženy a stavěl do nadřazené role muže a druhý zněl takto:

„Vzorně uklizený byt je známkou promarněného života.“ Autora raději neuvedli. Nedivím se.

Při dalším hledání jsem ještě našla pár Murphyho zákonů. Ale jinak nic. Jestli tedy máte k uklízení vřelý vztah, nebo si v této aktivitě dokonce libujete a máte fungující uklízecí systém, vypadá, že je to dosud neobjevená díra na trhu. Můžete si živit jako „autor citátů o uklízení“ nebo jako úklidový kouč.

Brzy jsem zpět s článkem „Jak zázračně uklidit“ podle Marie Kondo. ?

Author: Vendi

Vítám vás! Jsem Vendi a budu moc ráda, pokud na mém blogu naleznete inspiraci, abyste byli spokojení sami se sebou, svými vztahy i širším okolím. Já osobně recept na štěstí nemám, ale svou náturou objevovatele vám ráda budu zprostředkovávat, co jsme zjistila, co mi fungovalo… Zkrátka přinášet vám reportáže. A pokud něco funguje vám, určitě mi neváhajte napsat. 🙂

Ráda vás uvidím i na mém  Youtube kanále.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *