Jak-se-zbavit-věcí-po-úklidu

ÚKLID #3: DARUJ A PRODEJ ANEB JAK SE ZBAVIT VĚCÍ PO ÚKLIDU?

V tomto článku bych se ráda věnovala často opomínané části úklidu, která, myslím si, je rovněž důležitá. A náročná. Což jsem si třeba já osobně na začátku úplně neuvědomila. Jedná se o ZBAVENÍ SE VĚCÍ PO ÚKLIDU.

Je pravda, že po lednovém generálním úklidu je naše domácnost z velké části uklizená a uspořádaná (o tom více v článku zde) a já mám radost, že jsem se k aktivitě dokopala. I když mě to stálo 3 plné dny života. Práce s vyřazenými předměty je však pokračování, které intenzivně řeším už pár dní. Kdybych se věcí chtěla JEN ZBAVIT, bylo by to asi snadné. Ale já chci některé i prodat. 

Zatím předměty tiše vyčkávají na své nové majitele různě pozastrkané na neviditelných místech v bytě, abych je neviděla. Nicméně v duchu o nich stále vím. ?

Alternativ, jak dát věci pryč, je několik. Rozhodla jsem se popsat vám několik cest, které jsem sama vyzkoušela. Půjde o možnost darovat a prodat. Což je také hlavní členění článku. Pokud tedy chcete rovnou prodávat, sjeďte malinko níž. Budu moc ráda, pokud vám některá z mých zkušeností pomůže a urychlí vám tak proces zbavování se nepotřebného.

Jestli budete chtít, můžete se podívat na některé vybrané zážitky a zkušenosti i na mém videu:

Abych nezapomněla, ke komerčním alternativám jsem se rozhodla dát mé uživatelské hodnocení v následujících kategoriích:

  • Jednoduchost registrace: Jak náročné bylo se se službou seznámit a přihlásit se?
  • Snadnost vystavení předmětu:  Jak intuitivní následně bylo vystavení věci k prodeji?
  • Efektivita: Kolik věci a za jak dlouho se prodalo?

JAK SE VĚCÍ ZBAVIT?

Ono záleží, co chcete dát pryč (knihy, oblečení, drobnosti) a za co byste chtěli utržit peníze.

Samozřejmě můžete dát věci jednoduše do popelnice (nebo jen k ní). Uděláte tak alespoň radost všímavému popeláři nebo proaktivnímu bezdomovci.

Už jsem párkrát zažila, že si lidé ze starého oblečení dělají hadry na nádobí a utírání povrchů. Za největší bizardnost považuji hadru z trenýrek nebo jiného spodního prádla. Je mi jasné, že dokud náležitě nevyzkouším, nevím, o co přicházím. Ale proč zrovna spodní prádlo, které bylo v kontaktu s našimi vylučovacími, ehm, otvory…? Třeba u nás doma na Valašsku jsem často nacházela své starší oblečení (ale ne prádlo) u dědy v garáži. Většinou bylo mastné nebo špinavé, protože se používalo jako ručník při opravování auta. Nebo jako hadr na podlahu, když někde kapal olej. ?

Vezmeme-li vyhazování exaktně:

Na stránkách společnosti Potex se dočtete, že (podle jejich statistik) komunální odpad obsahuje až 7 % textilu. V ČR  se tak ročně vyprodukuje kolem 10 kg textilního odpadu na osobu. 

Naše domácnost o dvou lidech udělá celých 20 kg za rok! To je vlastně větší kufr, který taháme na dovolenou. Nebo pes v kufru (jakože jorkšír, bernardýn bude odhad pro početnou rodinu s dětmi, babičkami i dědečky).

Když vyloučíme popelnice, jsou i další skvělé alternativy na zbavování se věcí. Co třeba dobrý pocit, že vaše oblečení někdo další nosí?

Darování oblečení, obuvi

DAROVÁNÍ OBLEČENÍ: DOBROČINNÝ OBCHŮDEK, CHARITA A KONTEJNER

Pokud je vaše oblečení čisté (bez skvrn od jídla, pití), nepotrhané a nepropocené, jako skvělá možnost se nabízí darování.

DOBROČINNÝ OBCHŮDEK

Diakonie (nezisková organizace ve které pracuji moje mamka) má na Vsetíně tzv. dobročinný obchůdek. Věci do něj darujete, dobrovolnice ho následně přetřídí, označí cenou a vystaví.

Lidé, kteří si pak oblečení koupí, přispějí na provoz obchůdku, ale HLAVNĚ na některou z vybraných aktivit.U nás jde o pomoc seniorům. Za vybrané peníze se koupí postele, zvedací stroje nebo nové vybavení do domovů, které má Diakonie pod sebou. Mně se tato myšlenka hrozně líbí. Navíc je pro mne hmatatelná. Vím, co se s oblečením stane.

Moc ráda jsem poslala jeden ooobrovský kufr oblečení zrovna sem (velké díky patří mamce, která přijela na návštěvu s mini kufříkem a odjela s MEGA KUFREM).

Při procházení internetu jsem našla podobné obchůdky v každém větším městě. Stačí chvíli googlit. V Praze se aktivitě věnuje Cesta domů, v Ostravě Adra, v Českých Budějovicích Bazar u věže. 

Když už nebudete darovat oblečení do Bazaru u věže, jeďte tam alespoň na výlet. Víte, jak to říkal Cirman: „V Budějovicích by chtěl žít každý!“. Alespoň okouknete terén. Až budete naostro něco věnovat, nebudete překvapení.Poptejte se, zjistěte si, koho nebo co podporují.

CHCI OBLEČENÍ DAROVAT. JAK HO MÁM PŘINÉST?

Oblečení si projděte a zjistěte, zda není roztrhané nebo špinavé.

Pokud objevíte jedno z výše zmíněného, bylo by dobré díru zašít a špíny se zbavit opráním. „Zaměstnanci“ jsou většinou dobrovolníci, tj. bez nároku na finanční odměnu.

Oblečení pěkně poskládejte a dejte do igelitky. Dobrovolníci v obchůdku každý kus vezmou do ruky a sami rozhodnou, co se s ním dále bude dít. Obchůdky mají často alespoň menší úložné prostory, takže letní oblečení v zimě mohou na čas uskladnit a naopak.

Pokud máte nějaký specifičtější dotaz, napište mi ho do komentářů. Ráda vám od mamky zjistím odpověď.

KONTEJNER PRO SBĚR TEXTILU

Věci, které se mi nechce tahat a nebo nejsou v tak pěkném stavu většinou dávám do kontejnerů na oblečení. Ani jsem nevěděla, kdo je provozovatelem a kdo za kontejnery stojí. Ale už vím. A vy už budete taky! ?

Až půjdete v Praze kolem oranžových „popelnic“, budete vědět, že jde o firmu Potex. Jejich misi, vizi, úspěchy, patrony… fuf, a spoustu dalšího, si můžete přečíst na jejich stránkách.

Mimo Prahu jsem našla jinou hrdinskou neziskovou organizaci. Je to Diakonie (výborně, mami)! Přesně řečeno Diakonie Broumov. Jsou po celé ČR. Seznam míst najdete zde. Aby se to nepletlo, jejich popelnice jsou také oranžové. Na přední straně pak nesou titulek „k humanitárním účelům“.

Snažila jsem se vygooglit i možnosti na Slovensku. Ale nějak mě vyhledávač nechce poslouchat, ani když zadávám dotaz slovensky (aspoň doufám): „zber oblecenie slovensko kontajner“. Použila jsem „z“ ve slově sběr, dala jsem také „a“do slova kotejner… No nic, všichni Slováci, co jsem poznala, jsou šikovní, najdou si sami.

CHCI DÁT OBLEČENÍ DO KONTEJNERU. JAK?

Oblečení je čisté, poskládané a teď čeká v igelitovém pytli na svoji dobrodružnou cestu do chřtánu kontejneru.

Pytel je ochrana. Nikdy nevíte, co jiní lidé do kontejnerů hází a jak. Na stránkách provozovatele se píše, že se již potkali s chemicky znečištěným, plesnivějícím oblečením. Fuj! Rovnou pak mohou celý obsah spálit.

Přemýšlela jsem také nad počasím – do jaké míry do kontejnerů zatéká. Což už na stránkách nenapsali. ?

Proto je pytel nebo igelitový obal praktickým řešením. Člověk se nemusí spoléhat na ostatní. Ví, že udělal maximum, aby dar mohl být zužitkován.


TIP:
 Do obchůdků i kontejnerů můžete dávat nejen oblečení, ale vše, co se dá nosit. Příklad: bižuterie a jiné šperky, opasky, obuv, klobouky. Občas je možné darovat i hračky. Nejjednodušší je podívat se na kontejner z boku, kde bývají instrukce.

Občas mě napadlo, jaké by bylo přijít rovnou za bezdomovcem a postavit před něj pytel s oblečením. Jestli by si ho vzal, nebo by ho po mě hodil zpět se slovy, že „není žádná socka a oblečení nepotřebuje“. Nějak podobně jsem to alespoň viděla ve filmu… ?

Ještě poslední vložka: Občas s Johnym necháváme věci PŘED POPELNICÍ. Děláme to tak s věcmi, které jsou pěkné nebo, podle našeho mínění, pro bezdomovce praktické. Naposledy jsme takto před popelnicí nechali piknikovou deku (se speciálním termo potahem na spodní straně, aby jim nebyla zima od země). Také dáváte některé „lepší“ věci před popelnici?

DAROVÁNÍ KNIH: KNIHOVNA, VEŘEJNÉ KNIHOVNIČKY

Ať už máte ve městě jednu knihovnu a nebo více – s vašimi darovanými knihami si poradí. Občas mají i speciální regály s označením „čtenáři čtenářům“.

Alternativou jsou knihovničky (budky) na veřejných místech. Jedná se většinou o uzavíratelné skříňky, kde mohou knihy čekat na dalšího majitele chráněné před počasím. Knihu si buď můžete číst přímo na místě (často bývají v parku nebo jiných pěkných míst), nebo si ji můžete vzít domů.

Principem je, že knihu si ideálně vyměníte, nebo si ji půjčíte bezplatně domů a zase donesete zpět. A nebo ji tam prostě necháte – což může být náš případ.

Projektů asi bude opět více, já vybrala dva:

  • KNIHO BUDKA: Za projektem stojí Pavel Železný. Stránky projektu, kde najdete místo s budkou ve vašem okolí, naleznete zde. Zatím je to 30 vlaštovek, ale iniciátorem budky ve městě se může stát vlastně kdokoliv. Já našla, že mám jednu budku kousek od bytu. Půjdu se tam tedy co nejdříve podívat.
  • MINI KNIHOVNA: Zde za projektem stojí dokonce 3 iniciátoři (takže můžeme říct „tým“). I tady se můžete kdokoliv stát iniciátorem budky ve svém městě. Na jejich stránkách jsem nenašla přesné číslo, ale podle mapy to vypadá na 27 knihovniček po celé ČR.

Osobně se mi nelíbí představa dávat k popelnicím i knihy. Ano, prakticky je to vlastně jen spousta svázaných papírů do pevnějších desek. Přesto vnímám knihy jako něco víc – možná duchovního – co nás kultivuje a bystří fantazii i mysl. Proto by mě mrzelo, kdyby skončily špinavé a znehodnocené od… třeba kečupu.

jak PRODAT VĚCI PO ÚKLIDU

PRODEJ: FACEBOOK, APLIKACE, INTERNET A „NA ŽIVO“

To je možností, že? Nebojte se ničeho, projedu je postupně! Zde se také dostáváme do fáze, kdy budu jednotlivé kanály hodnotit, neboť se jedná o snahu efektivně naše vyřazené věci prodat.

FACEBOOK

Prodej můžete zrealizovat několika způsoby (a možná přijdete ještě na další):

  • vlastní post na stěně: předměty vyfotíte, dáte jim cenu, popis a přidáte příspěvek – tomuhle se tím pádem dále věnovat nebudu ?
  • tématické skupiny
  • marketplace (pro mě brutální novinka)

TÉMATICKÉ SKUPINY:

S prodejem oblečení jsem se na Facebooku nenamáhala. Na to, doufala jsem, jsou lepší kanály (které popíšu dále). Ukážu vám ale postup při prodeji knih. Aplikovat ho můžete téměř na kteroukoliv položku na vašem seznamu:

  1. Našla jsem si skupinu podle klíčových slov, která potenciálně prodává předmět určený k prodeji. Můj případ: „prodej knih Praha„.
  2. Po chvilce hraní si se slovíčky (= a klíčovými slovy) jsem našla skupinu „Knižní bazar„. Trefa. Zažádala jsem o přijetí do skupiny.
  3. Vytvořila jsem příspěvek s fotkou, cenou a místem, kde prodávám. Vyplnit místo je praktické pro osobní předání. Aby se nemuselo zbytečně platit i poštovné.
  4. Potvrdit. Vuo-la! Příspěvek žije svým životem.
  5. Mobil neustává ve svém pípání a upozorňování na novou zprávu či komentář k příspěvku. Lidé houfně píší, dohadují se, kdo dá za předmět víc. Jo, tak tohle neznám. Já dostala 2 zprávy za 2 dny – bez uzavření obchodu.
  6. Pokud víte o nějaké úzce zaměřené skupině, kde by se kniha mohla chytit, zkuste zažádat o členství i tam. Např. kniha o zdravé výživě může jít do skupiny „jak zhubnout 40 kilo za 4 dny“ apod. Podobně se mi jedna kniha prodat podařila.

TIP: Nezapomeňte si zkontrolovat, kolik daná skupina obsahuje členů. Čím více, tím lépe. Praví přísloví.

HODNOCENÍ: BEZVA

  • Jednoduchost registrace: +++ velmi snadné, když máte profil na Facebooku; vždy vás někdo potvrdí, do skupiny se dostanete rychle
  • Snadnost vystavení předmětu:  +++ velmi snadné, opravdu intuitivní, jako když píšete nový příspěvek
  • Efektivita: 10 % Vystaveno: 10. Prodáno: 1.

MARKETPLACE NA FACEBOOKU:

Ok, pro někoho to žádné druhé objevení Ameriky nebude. Já však byla (pozitivně) šokována. Facebook už „kecá“ do všeho – i do nákupu. Pro ty, co nevědí, jak se na Marketplace dostat, mám odpověď. Odkaz se nachází v levé části, přímo pod tlačítkem „Vybrané příspěvky a Messenger“. Ikonka vypadá jako boudička.

Pozn: Marketplace znamená v překladu z AJ „tržiště“.

Jasně, takže stánek. ?

Přidání předmětu na prodej je už velmi intuitivní. Jak vidíte na obrázku níže, stačí kliknout na modré tlačítko „+ Prodejte něco“v pravé části. Vyplníte pak popis věci, místo prodeje a cenu. Potvrdit. Opět čekáme na tuny komentářů a zpráv s vyjádřením zájmu.

Marketplace facebook jak na toHODNOCENÍ: NEEFEKTIVNÍ

  • Jednoduchost registrace: +++ velmi snadné, když máte profil na Facebooku
  • Snadnost vystavení předmětu:  +++ velmi snadné, opravdu intuitivní
  • Efektivita: 0 % Vystaveno: 10. Prodáno: 0. Poznámka: Kdybych bývala byla neprodala jednu knihu na jiném kanále, byl by býval o ni zájem (a pak že se podmiňovací třetí způsob nepoužívá). I tak nelituji. Objevit novou funkci bylo skvělé dobrodružství. ?

APLIKACE NA MOBILU

Jsme u další možnosti. Hojně rozšířené aplikace na mobilním telefonu. Stačí nainstalovat do vašich mobilů přes „Obchod Play“ na Androidu a „Apple Store“ na iPhone. Všechny následující aplikace jsou k použití zdarma. Cenou je však množství objevujících se reklam, které musíte přežít (méně u LetGo).

Let Go ja se zbavit věcíLET GO:

Základní fakta: 5 mio stažení; hodnocení 4,3 hvězdiček a jestli si pamatujete, byla na ni v i TV reklama

Začátek je docela jednoduchý. Stačí se zaregistrovat Aplikace Let Go v praxipřes Facebook účet. Aplikace chce od vás spoustu povolení (k foťáku, poloze, mailům a spoustu dalšího).

Zkoušela jsem povolení obejít. Nicméně aplikace mě nechtěla zaregistrovat. Tudíž jsem rezignovala a vše povolila.

Pod tlačítkem „zveřejnit“ se nachází prostor pro vyplnění informací, fotografií a dalších údajů potřebných k vystavení předmětu. Vyplníte název, kategorii, místo prodeje a lehký popis. Jak vidíte napravo, zde jsem narazila na problém. Chybová hláška začínala: „Jejda! Něco není v pořádku…“. Nemohla jsem info uložit, ani jít o krok dále (férové říct, že stejnou chybu jsem zaznamenala ještě u dalších 3 předmětů; pak vše běželo a bylo „dojejdováno“).

Teď mi na LetGo visí 15 předmětů. 1 jsem zatím prodala.

Líbí se mi na aplikaci, že přirozeně neposílá na mail spoustu nesmyslných upozornění. Vlastně v původním nastavení neposílá žádné upozornění. Člověk tak jde do aplikace a podívá se na vývoj prodejů sám.

Aplikace má také vlastní chat. Zájemci vás mohou přes něj kontaktovat.

HODNOCENÍ: BEZVA

  • Jednoduchost registrace: – – nemám ráda, když žádá aplikace tolik povolení a když jí je nedám, neumožní mi ji používat
    – komplikace pro uživatele, jež nevlastní Facebook účet
  • Snadnost vystavení předmětu:  ++ snadné, „jejdující“ problém zmizel po 3 vystaveních
  • Efektivita: pod 10 %. Vystaveno: 15. Prodáno: 1. Druhý prodán málem. Moje chyba, paní jsem odepsala pozdě a koupila si už jinou věc.
  • VÝHODA: Zaměření na různorodé kategorie.

VITEND (BÝVALÉ VOTOČ VOHOZ):

Vinted jak na to

Vinted jak na to

Základní fakta:100 tis. stažení; hodnocení 4,5 hvězdičky

 

Systém registrace je stejný. Musíte mít Facebook účet, abyste mohli vystavit či kupovat jakýkoliv předmět.

Na Vinted se navíc hojně vyměňuje. Nebyla jsem vždy kontaktována jen kvůli prodeji, ale i kvůli výměně. Což není praktické, pokud se chcete věcí zbavit. ?

Další (ne)výhoda je, že Vinted je zaměřený jen na oblečení, boty a další módní doplňky. Aplikace má navíc spoustu kategorií a podkategorií. Mně osobně dělení přišlo spíše otravné. Abych přidala jedny náušnice, šla jsem do kategorie doplňky, pak šperky, pak náušnice, pak…

V základním nastavení mi na mail neustále chodily připomínky: „Váš předmět se líbí uživatelce XY; Váš předmět byl právě označen srdíčkem; …hvězdičkou; …domečkem; …tlačítkem „líbí se mi“; …a proto jste získala Bludišťaka!“. Jasně. „Díky“ za hodnotnou informaci, ale co prodeje?

Jestli nechcete mít zaplněnou schránku podobnými informacemi, hned na začátek si v nastavení „povolení o zasílání informací“ optimalizujte.

Na Vinted se mi zatím neprodal jediný kus oblečení, bot ani bižuterie. Jestli se naštvu, půjdou věci darem pryč.

HODNOCENÍ: O NIČEM (s vykřičníkem)

  • Jednoduchost registrace: – – opět, nutnost povolit spoustu věcí (jako v LetGo), jinak aplikace nedovolí začít
    – komplikace pro uživatele, jež nevlastní Facebook účet
  • Snadnost vystavení předmětu:  – mně se prostě z pozice prodávajícího nelíbí, když je tolik kategorií
  • Efektivita: -10 %. Vystaveno: 7. Prodáno: 0. Zato spoustu informací o oblíbenosti předmětu a zpráv o výměně.
  • NEVÝHODA: JEN oblečení, doplňky a obuv.

K dalším mobilním aplikacím, které můžete vyzkoušet patří třeba Bazoš, Sbazar.cz (ani jedno nezkoušeno). Je-li věc náročnější na dopravu (hlavně nábytek – u mě třeba klec pro křečka) existuje apka „Daruj za odvoz“. Ale jelikož já mám v plánu co nejdříve prodat, nechávám ji až nakonec.

INTERNET

Asi existuje daleko více možností, jak úspěšně prodat věc na internetu. Mám ale pocit, že jsem již strávila velkou spoustu času nahráváním fotek, přidáváním popisků a cen k předmětům. Na internetu jsem se tím pádem rozhodla jen pro 2 nástroje: Aukro a Sbazar. Začneme tím prvním:

Aukro pro prodej zboží

AUKRO:

Základní fakta: 3,8 milionů registrovaných (třetina České republiky podle dat prodává zde); služba prodeje zpoplatněna

Na výběr máte dvě možnosti prodeje. První možností je aukce, kdy napíšete počáteční cenu, za kterou jste předmět ochotni prodat. Potom čekáte, kdo se o vaši nabídku popere. Dražba je časově omezena – nastavujete vy. Druhá možnost je „Kup teď“. Kupující tak v případě zájmu nemusí trnout, jestli někdo v poslední minutě nepřehodí jeho nabídku.

TIP: Když jsem v pozici kupujícího, většinou počkám na konec aukce a věc koupím v poslední minutě. U možnosti „Kup teď“ je předmět většinou o pár stovek dražší.

POPLATKY, POPLATKY A… PROVIZE AUKRU:

  • Za vložení nabídky: Tyto poplatky (jak se můžete dočíst v podmínkách na jejich stránkách) jsou v řádu haléřů a jsou stejné pro všechny vystavované předměty nezávisle na ceně, velikosti věci i typu (například elektronika vs. klec pro křečka mají stejné poplatky). Haléř sem, haléř tam, 3,8 milionů uživatelů… Pěkný stroj na peníze vymysleli.
  • Provize z prodeje: Liší se kategorií. Vždy u ní najdete procento z konečné kupní ceny a maximální výši, kterou vám z celkové částky vezmou. Dejme si jen příklad některých kategorií:
    • Za jakékoliv prodané elektro vám vezmou 4 % z konečné kupní ceny, maximálně ale 500 Kč (pozor pak na podkategorie – zde například foto).
    • Oblečení má jednu z nejvyšších sazeb, tj. 8 % z konečné kupní ceny, maximálně ale 500 Kč.
    • TIP: Jediné nemovitosti nejsou zpoplatněny. Nijak. Takže jestli vám nějaká přebývá, šup sem s ní. ?
  • Provize za reklamu (volitelná položka): Můžete si dopřát tučnější titulek, zobrazovaní mezi prvními atd. Vše poctivě zpoplatněno.

Abych byla fér, pokud předmět neprodáte, neplatíte Aurko žádnou provizi. JEN HALÉŘE ZA VLOŽENÍ NABÍDKY.

Na Aukro mě hrozně zlobí jejich systém zadávání poštovného při vystavení předmětu. Jestliže vydělávají tolik peněz, kolik si myslím, proč neinvestují do nějakého inteligentního programu, který si stáhne data od jednotlivých zásilkových služeb? Při zadání váhy předmětu prodávajícího by si pak Aukro mohlo samo dopočítat, kolik bude poštovné stát.

Abych poštovné zjistila, strávila jsem 15 minut googlováním mezi Českou poštou, DHL a PPL (bez údajů vás systém dál nepustí). Nakonec jsem si vypsala ceny do poznámek (což vidíte vpravo na obrázku níže). „Super“ na tom je, že si procvičíte matematiku. Poštovné musíte vkládat již s cenou vašeho předmětu.

Tady jsem narazila na problém číslo XY: „Když je předmět v dražbě, jakou mám dát cenu?“ Finální cenu přece ve chvíli vkládání inzerátu nevím. Mé řešení: Brát jako cenu „Kup teď“.Aukro jak nastavit poštovné

HODNOCENÍ: EFEKTIVNÍ NÁSTROJ K PRODEJI, I KDYŽ MĚ V MNOHA OHLEDECH ŠTVAL

  • Jednoduchost registrace: – Na svém historicky používaném účtu jsem  musela zaplatit za aktivaci 3 Kč (doteď nevím proč a zda je to běžné). Stejně mě systém nepustil dál, protože mám jinou kartu, než jsem mívala dřív. Jsem tedy na Aukro přes účet manžela.
  • Snadnost vystavení předmětu: – – – mě osobně štve vyplňování poštovného (velmi!)
  • Efektivita: 25 %. Vystaveno: 4. Prodáno: 1 (nenechte se zmást vysokým procentem – je z menšího základu).
  • NEVÝHODA: Poplatky, kam se podíváš. Placená služba + provize z prodeje jde Aukro.

SBazar prodej věci onlineSBAZAR.CZ

Základní fakta: Nejsou. Nenašla jsem počet současných uživatelů, ani přehled hodnocení.

Služba je zdarma a nabídka je standardně vystavená 30 dní. Poplatek platíte jen za reklamu, kterou si volíte sami. Můžete inzerát zvýraznit např. tlapičkou (zobrazuje se pak na prvních místech).

Sbazar.cz je pod hlavičkou Seznam.cz. A právě díky tomu je registrace jednoduchá pro majitele účtů Seznam.cz. Pokud účet nemáte, budete si ho muset založit včetně emailové adresy. Následně ale můžete využívat všechny nástroje od Seznam.cz.

Vkládání inzerátu bylo velmi jednoduché a intuitivní. Zbožňuji jejich SEO (asi SEO), které umí SAMO výborně NALÉZT kategorie podle klíčových slov. Jediný problém nastal u mnou inzerované „kleci na křečka“, kde mi Seznam nabídl kategorii: Numismatika a sběratelství. Ehm, asi ne. Zadám kategorii ručně.

Hrozně se mi líbilo, že Seznam dal prostor nové dopravní službě Zavezu.cz. Že jste o ní ještě neslyšeli? Tak pozor, dám velmi krátké vysvětlení: 

Uvedu rovnou na příkladu: Chci dovézt svou klec pro křečka paní Marušce ve Znojmě, protože si ji ode mne koupila. Napíšu svůj požadavek do Zavezu.cz (aplikace, na stránky). Zadám cenu. Ideálně se mi ozve nějaký silný borec, který klec unese a zrovna (nebo za pár dní) pojede do Znojma. Když se s borcem domluvíme, paní dostane klec i bez České pošty a drahých kurýrů. A jde to i naopak. Když máte auto a jedete někam s volným kufrem, můžete si krapet přivydělat.

HODNOCENÍ: BEZVA

  • Jednoduchost registrace: +++ Paráda! Po tolika útrapách s předchozími variantami mé srdce zaplesalo. Stačí mít jen Seznam účet. Pokud nemáte, souhlasím, bude registrace komplikovanější.
  • Snadnost vystavení předmětu: +++ Jedním slovem: „Super“. Nadšená jsem i z kategorií, které se samy vyplnily podle klíčového slova v názvu.
  • Efektivita: 0 %. Vystaveno: 5. Prodáno: 0. Zatím. Ale věřím Seznamu! ?
  • VELKÁ VÝHODA: Zdarma. Inzerát visí 30 dní na nástěnce.

„NA ŽIVO“ ALIAS BĚŽTE DO ULIC

A máme tu poslední možnost, které se budu věnovat. Hurá!

Stačí „jen“ zvednout kotvy, vzít s sebou věci a zkusit je prodat ve specializovaných obchodech. Příklady? Knihy v antikvariátech. Oblečení v sekáčích. Komono (drobné předměty) na bleším trhu a ve vetešnictví. Vyzkoušela jsem na vlastní kůži 2 z příkladů, o které se jdu podělit: antikvariát a bleší trh.

ANTIKVARIÁT:

NIKDY jsem v antikvariátu nebyla – ani nakupovat, ani prodávat. Hledala jsem základní informace a tipy na internetu, ale nic moc jsem nenašla. Jakto tedy funguje? Zeptala jsem se na radu PŘÍMO MAJITELE antikvariátu:

  1. Než abyste tahali velkou kupu knížek a snažili se ji přímo v terénu nabídnout, sežeňte si raději email do antikvariátu a napište jim seznam knih, které chcete prodat.
  2. Seznam knih by měl obsahovat jméno autora, název knihy a ideálně rok vydání.
  3. Důležité je, kde je antikvariát situován. Já byla v Nerudově ulici, což je taková D1 pro turisty mířící z Malostranského náměstí na Pražský hrad. Majitel má zájem především o knihy v cizím jazyce – on preferuje angličtinu a francouzštinu. Díky poloze u něj prý frčí i fotografické knihy, které mají spoustu obrázků o Praze. Turisté si je kupují jako suvenýr.
  4. Pokud máte specifickou skupinu knih, které chcete vyřadit, zkuste popřemýšlet, kde by se mohly nejvíce prodat.Příklad? Máte spoustu knih o zdravé výživě. Je nějaký antikvariát u fitness centra, BIO obchodu, nemocnice nebo jiné tematicky zaměřené prodejně/zařízení?
  5. Jestli nenajdete antikvariát poblíž tematických provozoven, zkuste nějaký poblíž zastávky, na náměstí – prostě někde, kde je frmol. Čím více lidé kolem procházejí, tím je větší šance, že i vchází do antikvariátu a něco kupují.
  6. Ne všechny knihy si od vás budou majitelé chtít koupit. Některé se typově nehodí. Počítejte s tím.

Prošla jsem si v rámci průzkumu dva antikvariáty. Jeden na Nerudově ulici a druhý u Újezdu. Začala jsem Újezdem, což byla velmi nemilá zkušenost. Pán se už při příchodu tvářil jako kyselé zelí. Ještě předesílám, že v krámě nebyl jediný zákazník a on si po celou dobu našeho rozhovoru neustále něco psal do počítače.

Já: „Dobrý den, mohl byste mi prosím poradit? Jsem v antikvariátu poprvé a mám několik knih, které bych vám ráda prodala. Ale nevím, jak to funguje.“

Pán (s možná ještě kyselejším výrazem): „Pošlete mi mail se seznamem těch knih.“ Podával mi jakýsi žlutý papír (asi vizitku) se svým mailem.

Já: „Hm, já mám fotografie těch knih tady s sebou. Chcete slyšet, co vám mohu dát k prodeji?“

Pán: Mručí a bez dalšího slova přepíná obrazovku na nějaký program.

Já: Nacházím fotografie knih v mobilu v čase 15 sekund. Déle určitě ne.

Pán (nervozně koulí očima): „Slečno, já na vás nemám celý den. Mám tady spoustu práce.“

Já: (koukám se obchodě, kde není ani jeden zákazník) „Aha… No, už to mám! A o jaký druh knih máte vy, jako majitel, zájem?“

Pán: „Víte co, slečno, napište mi ten email. Já se na to podívám.“ 

Tak jsem odešla. S rozhodnutím, že i kdyby na krásně o nějaké knihy zájem měl, určitě mu je nedám! Vykřičník. S tím svým PRO(TI)zákaznickým přístupem.

Princip, kterým se v životě řídím: Svůj hlas a podporu vyjadřujeme penězi (= koupí). Pokud je vám někdo protivný, nemá slušné vychování nebo si vás jako zákazníka neváží, proč mu v byznyse pomáhat? Takový člověk by měl změnit chování. Jestli mu však klientela stále bude chodit, jak zjistí, že v jeho přístupu je chyba?

VÝSLEDEK? Nabídnuto knih: 7. Prodáno: 2. „A za kolik?“ slyším se vás ptát. Za 50 Kč jednu. Prý maximálně. Ještě tam musím knihy opravdu donést.

BLEŠÍ TRH:

Když jsem přemýšlela nad další možností, jak své věci prodat, napadl mě bleší trh. Našla jsem si, že v Praze se vyskytuje „největší bleší trh v republice a snad i Evropě“.

Na jejich stránkách se mi potvrdila domněnka, že se akce vyplatí pro lidi, jako jsme já – tedy člověka, který dělal velkou očistu bytu/domu a můžete jít na trhy jako „prodejce“ i bez živnostenského listu. Všechno znělo skvěle.

Protože jsem na podobném místě nikdy nebyla, svědomitě jsem si přečetla podmínky pro prodejce a následně jsem poslala email organizátorům.

Naštěstí!

Dozvědět jsem se chtěla, kdy je největší návštěvnost, kdy se vyplatí přijít a „jestli když sněží, lidi – podle jejich zkušenosti – i tak chodí“. Odpovědí mi byly vykopírované podmínky z jejich stránek (které jsem již četla). Nic víc. Ani druhá odpověď mi na otázky odpověď nedala. Úplně jsem si dokázala představit, jak pán na druhém konci mručí: „A už neotravuj!“. Stejně jako u pána v antikvariátu jsem se rozhodla, že s takovým přístupem jim určitě nebudu platit 120 Kč (poplatek za možnost prodávat) a raději si vše půjdu nejdříve omrknout. V oné naštvané chvíli jsem ani netušila, že bych měla pánovi poděkovat! ?

Bleší trhy se nacházejí v Praze ve Vysočanech (zastávka U Elektry) a nejsou zastřešené. Je to vlastně velká oplocená plocha vysypaná kamením. Kolem chodníků pak vidíte čísla s označením plácku pro prodejce, kam rozloží své věci a čekají na výhodný„kauf“. Součástí areálu je i několik stánků s párkem v rohlíku, klobásou a teplými nápoji.

Je těžké celkový dojem popsat slovy, ale pokusím se: 

Byla jsem velmi překvapená, kolik lidé (obecně) vlastní věcí. Přesněji řečeno blbostí! Všechny ty odznaky, vázičky, mystičky, elektroniku, figurky z Kinder překvapení… Vidět vše na jednom místě je až neskutečné. Na druhou stranu jsem moc ráda, že se věci tímto způsobem recyklují a kolují dále mezi lidmi. návštěva blešího trhu

Někteří prodejci na mne působili jako pěkní vychytrálci. Přišlo mi, že některé věci snad vzali z popelnice. Viděla jsem třeba boty a oblečení, které působilo čistě, ale už na první pohled bylo jeté (jakože velmi použité)… Vůbec bych se nedivila, kdyby někteří své zboží získali z kontejnerů nebo skládek a jen ho dali do pucu.

Osobně nejsem ten typ, abych se ve věcech přehrabovala. Vím, že někteří lidé si v tom libují – a tady by se vyřádili. Spusta věcí byla vyskládaná v krabicích nebo na jedné hromadě, kde jste museli lovit a hrabat jako krtek. Což jsme s Johnym neudělali ani jednou. Bleší trhy Praha

Abych řekla pravdu, bleší trh byl zajímavá zkušenost, kterou bych již v životě nemusela opakovat. Zároveň jsem moc ráda, že jsme nepřinesli žádné věci na prodej. S těmi našimi 20 chudinkami bychom působili podivně a kdo ví, jestli bychom mezi tak silnou konkurencí něco prodali. Dopadli bychom asi takto:

Bleší trhy Praha

Já svých 120 Kč umím využít i lépe. ? Pokud byste však sami cítili, že jít prodávat na blešák je pro vás skvělá možnost, podmínky prodeje jsou následující:

  • Poplatek za prodej je zmiňovaných 120 Kč na den, který zaplatíte v kanceláři. Pak vás pořadatelé odvedou na váš plácek.
  • Jako prodejce můžete odjíždět nejdříve ve 12 hodin.
  • Větší návštěvnost bývá v sobotu.
  • Místo není vybaveno stánkem, plachtou ani stolem, musíte si dovézt sami.
  • Když jsem psala mail s otázkou, kolik lidí v lednu chodí, nechtěl mi pán nic slibovat. Že to prý záleží a nedá se to předvídat.

PRO KOHO MOHOU BÝT TRHY PŘÍNOSEM? Věřím, že svatební koordinátor/ka, dekoratér/ka nebo fotograf/ka na blešácích najdou spoustu zajímavých věcí za velmi malou investici. Pokud by člověk šel na trhy s jasnou představou váziček, mističek a podobných drobností, dostal by si své.

Další fotky  z bleších trhů můžete najít v galerii níže. ? (na trzích byly krásné poháry na šampus a víno nebo nás rozesmál prodejce praček – jistě se zárukou).

A jako vždy, budu moc ráda, když mi napíšete, jak se sami zbavujete věcí nebo jakýkoliv jiný komentář!

Author: Vendi

Vítám vás! Jsem Vendi a budu moc ráda, pokud na mém blogu naleznete inspiraci, abyste byli spokojení sami se sebou, svými vztahy i širším okolím. Já osobně recept na štěstí nemám, ale svou náturou objevovatele vám ráda budu zprostředkovávat, co jsme zjistila, co mi fungovalo… Zkrátka přinášet vám reportáže. A pokud něco funguje vám, určitě mi neváhajte napsat. 🙂

Ráda vás uvidím i na mém  Youtube kanále.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *