laskavost a být laskavý

Když jsem se na začátku března rozhodla, že další téma bude “laskavost”, zalača jsem už v předstihu činit takové kroky, abych mohla od 1.4. (tedy na začátku dalšího měsíce) s laskavostmi bez odkladu začít. Ani jsem na začátku neměla příliš ponětí, do čeho se vlastně pouštím. Samostudium bylo nicméně intenzivní a probíhalo několika způsoby:

  1. čtením tématicky zaměřených knih (možná byste se divili, ale je jich docela málo)
  2. prohledáváním internetu
  3. vytvořením vlastního dotazníku, kterým jsem téma zkoumala
  4. pozorováním sebe i okolí

Tento článek píšu v době Velikonoc a musím říct, že jsem sama byla překvapená, kolik poznatků jsem během volna ohledně laskavosti učinila.

Uvedu pár příkladů:

1. Během svátků mě nepřestávalo udivovat, kolik laskavých skutků pro nás s manželem činili jeho maminka s tatínkem. Odvážím se říct mou myšlenku naplno. A to, že jsem asi jejich skutky předtím brala jako samozřejmost. Až při větší pozornosti jsem si opravdu uvědomila, kolik energie je naše návštěva musí stát. Třeba když zařídili výlet do Banské Šťavnice, zaplatili nám vstupenky, pozvali nás na oběd, dovezli nás tam i zpět svým autem, po návratu nám naservírovali koláčky ke kávě a později i víno pro pohodový rodinný večer.

Na těchto skutcích je zrádný především fakt, že u rodičů (nebo rodinných příslušníků obecně) se podobné laskavosti zdají být “normální”.

2. Nevěřím na náhody. Věřím, že věci se dějí z určitého důvodu. A právě o Velikonocích jsme koukali na film o nejlaskavější postavě, který byla ideálěm laskavého člověka (až na Dobbyho z Harryho Pottera). Byla jí Anna (ze Zeleného domu). Věčná pozitivistka, která se ve všech snažila vidět to dobré a všechny se snažila potěšit nebo je udělat šťastnými. Nezištně.

V jedné scéně třeba pozvala na prázdniny nejnepříjemnější kolegyni (ředitelku), kterou si jen dokážete představit. Celou dobu byla zakomplexovaná, závistivá a uštěpačná. Právě této osobě Anna nabídla, aby s ní strávila 2 měsíce, protože věřila, že ji atmosféra v Zeleném domě pomůže.

Pronesla rovněž pravdivou větu, že ji s sebou vezme, ale jaká zkušenost a žážitek to pro ni v Zeleném domě bude, záleží jen na paní ředitelce samotné.

3. Uvědomila jsem si, že ač jsem ateista, vlastně se mi principy náboženství líbí. Zatím jsem poznala jen věřící, kteří se chovají pěkně ke svým bližním (i cizím), mají pěkné a dlouhotrvající vztahy a většinou jsou opravdu milí lidé. Samozřejmě, že existují vyjímky. Bez nich by to ani nešlo!

Pročítat si knihy i zdroje na internetu bylo velmi inspirativní. Věděli jste, že v zahraničí existuje organizace jménem “laskavost.org“ (v angličtině: kindness.org), která se zabývá výzkumem a šířením laskavosti mezi lidmi? Mají dokonce komunitu o několika tisících lidech.

Dále jsou narazila na organizace, které každý rok pořádají tzv. “Den nahodilé laskavosti” a snaží se “vyprovokoval” lidi, aby udělali během dne něco netypického (ale laskavého).

Všechny tyto poznatky mě inspirovaly, abych se zamyslela, jakým člověkem jsem. Jsem laskavá? Dokážu ve svém okolí laskavost vidět a ocenit?

laskavost hory přenáší

V rámci vlastní sebereflexe jsem si uvědomila, že už dlouhou dobu razím (na první pohled) lehce sobecké heslo, které ale považuji za velmi pravdivé a které mě možná k celému téma dovedlo.

“Aby člověk mohl činit spokojenými druhé, musí být nejdříve spokojený sám se sebou.”

Nejdříve se může zdát, že jde o opravdu hnusně a vrcholně sebestředné heslo… Činit radost SOBĚ, být NEJDŘÍVE SÁM šťastný, JÁ na prvním místě (Freud a Jung by měli radost).

A teď přichází v zápletce zvrat. Čím spokojenější jsme sami, tím víc dokážeme šířit pozitivní energii kolem sebe a dávat druhým.

Představuji, že s laskavostí je to jako s nemocí. Pokud má člověk teplotu, je mu špatně, jeho asi jediným přáním je být opět zdravý. Aby mohl dělat něco jiného, musí mu být nejdříve dobře (neberme prosím vážné nemoci).

Od doby, kdy jsem četla Chapmanovu knihu 5 jazyků lásky jsem si začala v lidech představovat pomyslné nádoby, nádržky, pohárky, … zkrátka předměty, které dokáží udržet tekutinu. Tu jsem si pak představila jako štěstí a spokojenost v různých aspektech života – ve vztahu doma, v práci, se vzhledem, s pracovním nasazením, zdravím. Faktorů, které ovlivňují spokojenost může být celá řada a jsou velmi individuální.

Bohužel během dne může nastat spousta situací, které z naší nádobky tekutinu odsávají. Docela nepozorovaně.

Za příkladem nemusí jít člověk daleko. Stačí zajít do hypermarketu, kde je velká koncentrace lidí. U pokladny často sedí nasupené pokladní, které jsou vysáté od náročných (a často neempatických) zákazníků.

Já paní pokladní velmi obdivuji, protože bych z lidí někdy vyrostla. Proto se vždycky snažím se usmát, pochválit je, nebo utrousit pozitivní slovo.

laskavost a pozitivní myšlení

V knize “Jak plný je tvůj kyblík” (“How full is your bucket?” – a ten český název je takový můj volný překlad) se o pozitivní psychologii mluví v souvislosti s laskavostí hodně.

Snažit se vidět to dobré.

“Pozitivní přístup přináši volbu. Můžeme energii věnovat na činnosti, které nemůžeme dělat. Jaké by ale bylo soustředit se na věci, které dělat můzeme?”

laskavost a pozitivní myšlení

Jedna z kapitol třeba mluví o pokusech prováděných na žácích někdy v roce 1925. Ve zkratce jde o srovnání tří tříd, kde žáky kritizovali za špatné výsledky před třídou, chválili za dobré výsledky před třídou nebo je ignorovali.

Chcete prostor pro tip, která třída dopadla nejlépe? 🙂

Třída, kdy žáky chválili před ostatními, se zlepšili o 71 %. Kritika zlepšila výsledky o ani ne 20 % a ignorace jen o 5 %. Evidentně je tedy chvála nejsilnějším nástrojem pro motivaci a výkon.

Já osobně se také raději bavím s lidmi, kteří mě spíše pochválí, než s negativisty, kteří stále jen a jen kritizují. Kritka bere energii i štěstí z naší pomyslné nádobky.

DOBŘE. TAKŽE JAK SOUVISÍ POZITIVNÍ MYŠLENÍ SE SCHOPNOSTÍ BÝT LASKAVĚJŠÍ K DRUHÝM?

Co je tedy laskavost?

Výklady se různí, já osobně ji beru jako skutek nesobeckého charakteru, který by měl někoho druhého učinit šťastnějším, než před tímto skutkem byl.

Mám návrh.

Pojďme se zkusit nejdříve sami uzdravit, abychom mohli dělat dobré věci. Aby (a zní to drsně), až tady jednou nebudeme, lidé na nás vzpomínali rádi.

Oblíbila jsem si ještě jednu myšlenku. “Že každý z nás můžeme změnit svět k lepšímu.

Je relativní, co “TEN svět” je. Může to být jen naše rodina a okruh nejbližších přátel a kolegů. Můžeme se věnovat dobročinnosti v útulcích, pomáhat bezdomovcům žít lepší život. Někdo z nás má možnost zlepšovat školství nebo vyřešit, aby plastový odpad zmizel z moří.

Dělejme, co můžeme. Kde je náš okruh vlivu. Jestli budeme kultivovat jen své nebližší okolí, je to v pořádku. Jaké by ale bylo odejít ze světa s pocitem, že jsme (alespoň náš malý svět) udělali lepším místem, než když jsme se narodili?

Co znamená laskavost pro vás? Kdy naposledy byl na vás někdo laskavý? Vzpomenete si?

S (laskavou) láskou, Vendi

Author: Vendi

Vítám vás! Jsem Vendi a budu moc ráda, pokud na mém blogu naleznete inspiraci, abyste byli spokojení sami se sebou, svými vztahy i širším okolím. Já osobně recept na štěstí nemám, ale svou náturou objevovatele vám ráda budu zprostředkovávat, co jsme zjistila, co mi fungovalo… Zkrátka přinášet vám reportáže. A pokud něco funguje vám, určitě mi neváhajte napsat. 🙂

Ráda vás uvidím i na mém  Youtube kanále.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *