Může úklid a snaha „mít pořádek“ opravdu zlepšit vztah?

Podobné články:

Nedávno se nás přátelé ptali, jestli máme s manželem nějaké třecí plochy. Chvíli jsme oba přemýšleli. Já chtěla říct, že určitě nějaké máme, ale momentálně nevím, co bych uvedla. Zato Johny věděl hned. Prý úklid. S dodatkem, že jsem „trochu“ nepořádná. Onen zlozvyk by se dal pojmenovat jako „odkládání věci různě po bytě“ s argumentem, že jsou právě na vrcholu používání (nebo že mají být používány).

Je tady někdo, kdo by měl úklid vnímal podobně? 🙂

Situace se opakuje a za dlouhé roky se mi ji nepovedlo změnit. I když jsem se snažila. Vezmu si knihu č. 1. Chvíli jí listuji, pak ji odložím (na stůl). Vezmu knihu č. 2, ve které taky listuji a zase ji odložím. Na stole už leží dvě knihy. Do toho občas dostanu nápad, který si chci zapsat a jdu pro notes, propisku nebo papír… Stůl je obložen a není na něj moc co dávat.

Dlouhou dobu jsem se omlouvala heslem, že „pořádek je pro blbce, inteligent zvládne chaos“. Ale přiznávám, je to asi jen výmluva.

Leden je ideálním měsícem nových začátků a příležitostí. Chápe ho tak asi více lidí, protože na nový rok všichni blbnou a mají předsevzetí. Avšak pokud budete číst tento článek v kterýkoliv jiný měsíc (třeba březen), určitě bych vás podpořila, abyste nečekali na leden dalšího roku. 🙂

Nevím, jestli máte občas podobný záchvat uklízení… Většinou přichází třetí týden menstruačního cyklu (velmi doporučuji svůj cyklus pozorovat a zjišťovat, kdy se jako ženy jak projevujete). Avšak tyto pořádkumilovné zásahy mají jeden zásadní problém. Nevydrží.

Proč?

Podle Marie Kondo (expertky na úklid), jdou příčiny dvě:

  1. Věci nemají trvale své místo. Musíme jim ho prvně najít.
  2. Máme příliš mnoho věcí.

TIP: Článek ohledně cykličnosti ženy najdete tady. Jedná se o praktické shrnutí knihy Cyklická žena od Mirandy Gray.

Pokud tedy chcete dělat větší úklid, doporučuji stanovit si cíl.

Pro inspiraci: Náš cíl pro zjednání pořádku byl následující:

Vytvořit prostředí, kam se oba (s manželem) budeme rádi vracet. Vytvořit si útočiště, ve kterém se cítíme šťastně, naplněni láskou a pohodou. Budeme se obklopovat předměty, které máme rádi a které atmosféru vytvoří.

Krok 1: Naučit se uklízet

Přemýšlela jsem, že uklízení je vlastně činnost, která se předává jako rodinné know-how. Čím se uklízí, kdy a jak. My jsme třeba uklízeli každou sobotu. V pubertě jsem samozřejmě soboty nesnášela. Nicméně spíše jsem se vždy věnovala povrchovým a „kosmetickým úpravám“. Nic velkého. Vysávání, utírání prachu, umývání nádobí, vracení věcí zpět na své místo. Věci, které jsme už dlouho neužívali, jsme dali třeba na půdu nebo do skříně, do postele s úložným prostorem…

Spousta lidí si své věci křečkuje s heslem „schovejme je, však se (to něco) bude jednou hodit“. Takové chování je velmi znatelné na starších generacích, které strádaly nedostatkem.

Ale ano, v domě si to člověk hromadění může dovolit. Dům má velkou (ne)výhodu v nepřeberném množství a variací na úložné prostory. Když je potom náhodou zaplněn dům, existuje přece garáž, kde je další spousta možností. To je nápad!

A tak možná stejně jako já máte z domu vzor, že je v pořádku nevyhazovat. Jen vracíte věci na místo a zaplňujete další a další úložné prostory.

Jde ale o dobrý způsob? Neexistuje něco jednoduššího?

Proto jsem přemýšlela, jak se uklízecí um naučit a u koho se inspirovat. Napadlo mě Feng-šuej. Potom Hygge. Určitě jste také zaznamenali tu velkou a moderní vlnu s názvem Hygge.

Hygge je slovíčko z dánštiny. Je to způsob života založený na štěstí, pohodě, obklopování se oblíbenými předměty, které nám dělají radost.

Ano, to zní opravdu dobře. Ve vyhledávačích na vás vyskočí krásné hrnečky s kakajíčkem, teplé ponožky, světýlka, dečky, krb…

Jenže…

Oba přístupy jsou až krok č. 2. Určitě bychom s jejich pomocí vytvořili pohodovou atmosféru. Pokud bychom s nimi ale začali, pěkné a příjemně věci by stejně mohly zmizet pod hromadou starých (kterých se přece chceme zbavit).

Začala jsem pátrat dál, jestli již někdo systém na uklízení nevymyslel.

A on vymyslel. Respektive ona. Japonská expertka na uklízení Marie Kondo, která po sobě pojmenovala svou uklízecí metodu. Metodu nazvala po sobě – jde o KonMari. Pokud máte Netflix, pravděpodobně jste si všimli, že má svůj pořad.

Krok 2: Studium metody KONMARI k zázračnému úklidu

Metoda KonMari je opravdu skvělá a v dalších článcích se o ní dozvíte více.

Zajímavé je už jen to, jak Marie Kondo přistupuje ke skládání oblečení. Zásadní je skládat ho (ne věšet) a vrstvy pak dávat vedle sebe na výšku jako knihy. Každý kousek oblečení by měl být schopen stát sám o sobě – bez opření, bez pomoci. Však se podívejte sami.

Abych hezky (a tematicky) zakončila dnešní příspěvek, hledala jsem inspirativní citát o uklízení. Našla jsem jen tento:

Vzorně uklizený byt je známkou promarněného života.“

Autora raději neuvedli. Nedivím se.

I tak si z citátu můžeme vzít jeden zajímavý pohled. Mít čisto a uklizeno je určitě fajn. Avšak neměli bychom si dělat hlavu, když někdy nestíháme a máme nepořádek. Jsme jen lidi. To by měl chápat i partner.

S láskou,

Vendi

Související příspěvky

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *