Jak se zbavit věcí po úklidu (kde nejlépe prodat nebo darovat)?

Aktualizace 25.1. 2020: Pokud jste někdy dělali generálním nebo běžný úklid, zbyla vám určitě spousta věcí. Setkali jste se tak dozajista s problémem: „Kam s věcmi, kterých se chci zbavit?“ Tato druhá fáze úklidu se často zapomíná zmiňovat, ale je rovněž velmi důležitá. I náročná. Zbavit se věcí můžete v několika způsoby, které jsou však podmnožinami dvou – darování a prodeje.

Jak jsem již psala v předchozím článku, první fáze úklidu u nás doma probíhala podle Marie Kondo, tzv. metoda KonMari (o tom více v článku zde). Metoda je skvělá, protože se zbavíte předmětů, které neustále přesouváte z místa na místo. Jedná se o vzpomínkové předměty nebo dary. Těch je opravdu těžké se zbavit.

Pokud v sobě ale najdete sílu a předměty ze svého domu odstraníte, pročistí se vám i vzpomínky na minulost. Opravdu. Radikálně jsem uklízela před více než rokem a zbavení se minulosti je jeden z nejzásadnějších benefitů.

Nejhorší na druhé fázi uklízení (tj. zbavování) je, že předměty musí někde být, dokud je nepředáte novému majiteli, nebo nenajdete možnost, jak je z bytu/domu tvrale odstranit. Fáze je nepříjemná i proto, že si vyhození některých můžete rozmyslet: „Však ____ (nějaká věc) není zase tolik stará…! Ještě ji využiju.“

V dnešním článku se budeme věnovat několika možnostem, jak své věci darovat a prodat. Začneme dary, v druhé části se podíváme na možnosti prodeje. Pokud tedy chcete rovnou prodávat, sjeďte malinko níž. Budu moc ráda, pokud vám některá z mých zkušeností pomůže a urychlí vám tak proces zbavování se nepotřebného.

Pro lepší orientaci jsem se ke komerčním alternativám rozhodla dát i uživatelské hodnocení v následujících kategoriích:

• Jednoduchost registrace: Jak náročné bylo se se službou seznámit a přihlásit se?
• Snadnost vystavení předmětu:  Jak intuitivní následně bylo vystavení věci k prodeji?
• Efektivita: Kolik věci a za jak dlouho se prodalo?

JAK SE VĚCÍ ZBAVIT?

Záleží, co chcete dát pryč (knihy, oblečení, drobnosti) a za co byste chtěli utržit peníze.

Samozřejmě můžete dát věci jednoduše do popelnice (nebo jen k ní). Uděláte tak alespoň radost všímavému popeláři nebo proaktivnímu bezdomovci.

Už jsem párkrát zažila, že si lidé ze starého oblečení dělají hadry na nádobí a utírání povrchů. Za největší bizardnost považuji hadru z trenýrek nebo jiného spodního prádla. Pro tyto případy se tedy snažím oblečení do popelnice přímo nevhazovat. Ať odpad originálně využije někdo další.

Krom běžné popelnice se však zkust zaměřit na specializované kontejnery, kterých bývá po České republice spousta.

Na stránkách společnosti Potex se dočtete, že (podle jejich statistik) komunální odpad obsahuje až 7 % textilu. V ČR  se tak ročně vyprodukuje kolem 10 kg textilního odpadu na osobu. 

Domácnost o dvou lidech tak ročně vyhodí celých 20 kg za rok! V překladu: Jde o kufr, který taháme na dovolenou.

Když vyloučíme popelnice pro sběr směsného odpadu, jsou i další skvělé alternativy na zbavování se věcí.

DAROVÁNÍ OBLEČENÍ: DOBROČINNÝ OBCHŮDEK, CHARITA A KONTEJNER

Pokud je vaše oblečení čisté (bez skvrn od jídla, pití), nepotrhané a nepropocené, jako skvělá možnost se nabízí darování.

TIP: Do obchůdků i kontejnerů můžete dávat nejen oblečení, ale vše, co se dá nosit. Příklad: bižuterie a jiné šperky, opasky, obuv, klobouky. Občas je možné darovat i hračky. Nejjednodušší je podívat se na kontejner z boku, kde bývají instrukce.

Poslední vložka: Občas s manželem necháváme věci před popelnicí. Děláme to tak s věcmi, které jsou pěkné nebo, podle našeho mínění, pro bezdomovce praktické. Naposledy jsme takto před popelnicí nechali piknikovou deku (se speciálním termo potahem na spodní straně, aby jim nebyla zima od země). Také dáváte některé „lepší“ věci před popelnici?

DAROVÁNÍ KNIH: KNIHOVNA, VEŘEJNÉ KNIHOVNIČKY

Ať už máte ve městě jednu knihovnu anebo více – s vašimi darovanými knihami si poradí. Občas mají i speciální regály s označením „čtenáři čtenářům“.

Alternativou jsou knihovničky (budky) na veřejných místech. Jedná se většinou o uzavíratelné skříňky, kde mohou knihy čekat na dalšího majitele chráněné před počasím. Knihu si buď můžete číst přímo na místě (často bývají v parku nebo jiných pěkných míst), nebo si ji můžete vzít domů.

Principem je, že si knihu ideálně vyměníte, nebo si ji půjčíte bezplatně domů a zase donesete zpět. A nebo ji tam prostě necháte bez „očekávání jakékoliv odměny“.

Projektů bude po republice určitě více. Pro ukázku jsem vybrala dva:

• Kniho budka: Za projektem stojí Pavel Železný. Stránky projektu, kde najdete místo s budkou ve vašem okolí, naleznete zde. Zatím má 30 vlaštovek, ale iniciátorem budky ve městě se může stát kdokoliv. Možná bude brzy stát jedna budka i blízko vás.
• Mini knihovna: Za projektem stojí dokonce 3 iniciátoři (řekněme „tým“). I tady se můžete kdokoliv stát iniciátorem budky ve svém městě. Na jejich stránkách jsem nenašla přesné číslo, ale podle mapy vypadá, že máme 27 knihovniček po celé ČR.

Moc se mi nepozdává představa dávat knihy k popelnicím. V konečném důsledku jsou knihy vlastně jen spousty svázaných papírů do pevnějších desek. Přesto, osobně vnímám knihy jako něco víc – možná duchovního – co nás kultivuje a bystří fantazii i mysl.

Máte stejný názor? 🙂

PRODEJ: FACEBOOK, APLIKACE, INTERNET A „NA ŽIVO“

Od sekce „darování“ se pomalu dostáváme do oddílu „prodej„. Projdu postupně několik možností a jednotlivé kanály budu i hodnotit. Cílem je, abyste si udělali rychlý obrázek, kde můžete vyřazené věci efektivně prodat.

FACEBOOK

Prodej můžete zrealizovat několika způsoby (a možná přijdete ještě na další):

• vlastní post na stěně: předměty vyfotíte, dáte jim cenu, popis a přidáte příspěvek,
• tématické skupiny,
• marketplace.

Prvnímu bodu se věnovat nebudu. Zvládneme jej všichni. 🙂 Přejdu proto rovnou na bod č. 2:

Tématické skupiny:

Facebook jsem zvolila jako místo, kde se pokusím prodat několik položek krom oblečení. Na šatstvo jsou totiž jiné a lepší možnosti, které rozvedu dále. Ukážu vám tak postup při prodeji knih. Aplikovat ho můžete téměř na kteroukoliv položku na vašem seznamu:

1. Našla jsem si skupinu podle klíčových slov, která potenciálně prodává předmět určený k prodeji. Můj případ: „prodej knih Praha„. Čím specifičtěji zaměřené, tím lépe pro vás.
2. Po chvilce hraní si se slovíčky (= a klíčovými slovy) jsem našla skupinu „Knižní bazar„. Zažádala jsem o přijetí do skupiny.
3. Vytvořila jsem příspěvek s fotkou, cenou a místem, kde prodávám. Vyplnit místo je praktické pro osobní předání. Aby se nemuselo zbytečně platit i poštovné.
4. Potvrdit. Vuo-la! Příspěvek žije svým životem.
5. Mobil neustává ve svém pípání a upozorňování na novou zprávu či komentář k příspěvku. Lidé houfně píší, dohadují se, kdo dá za předmět víc. Jo, tak tohle neznám. Dostala jsem 2 zprávy za 2 dny – bez uzavření obchodu.
6. Pokud víte o nějaké úzce zaměřené skupině, kde by se kniha mohla chytit, zkuste požádat o členství i tam. Např. kniha o zdravé výživě může jít do skupiny „jak zhubnout 40 kilo za 4 dny“ apod. Podobným systémem se mi pár knih (doslova) nakonec podařilo prodat.

TIP: Nezapomeňte si zkontrolovat, kolik daná skupina obsahuje členů.

HODNOCENÍ:

• Jednoduchost registrace: +++ velmi snadné, když máte profil na Facebooku; vždy vás někdo potvrdí, do skupiny se dostanete rychle.
• Snadnost vystavení předmětu:  +++ velmi snadné, opravdu intuitivní, jako když píšete nový příspěvek.
• Efektivita: 10 % Vystaveno: 10. Prodáno: 2.

Marketplace na Facebooku:

Facebook má jednu několik let starou funkci, o které se ale zase tolik neví. Víte, jak se na Marketplace dostat? Pokud ne, mám odpověď. Odkaz se nachází v levé části, přímo pod tlačítkem „Vybrané příspěvky a Messenger“. Ikonka vypadá jako boudička.

Pozn: Marketplace znamená v překladu z AJ „tržiště“.

Přidání předmětu na prodej je už velmi intuitivní. Jak vidíte na obrázku níže, stačí kliknout na modré tlačítko „+ Prodejte něco“ v pravé části. Vyplníte pak popis věci, místo prodeje a cenu. Potvrdit. Opět čekáme na tuny komentářů a zpráv s vyjádřením zájmu.

HODNOCENÍ:

• Jednoduchost registrace: +++ velmi snadné, když máte profil na Facebooku.
• Snadnost vystavení předmětu:  +++ velmi snadné, opravdu intuitivní.
• Efektivita: 0 % Vystaveno: 10. Prodáno: 0. Poznámka: Kdybych bývala byla neprodala jednu knihu na jiném kanále, byl by býval o ni zájem (a pak že se podmiňovací třetí způsob nepoužívá). Celkově je prodej na Marketplace neefektivní.

APLIKACE NA MOBILU

Jsme u další možnosti. Hojně rozšířené aplikace na mobilním telefonu. Stačí nainstalovat do vašich mobilů přes „Obchod Play“ na Androidu a „Apple Store“ na iPhone. Všechny následující aplikace jsou k použití zdarma. Cenou je však množství objevujících se reklam, které musíte přežít (méně u LetGo).

LET GO:

Aktualizace: Let Go podpora pro Česko byla zrušena. Nyní je spravována z Ameriky. Nezaručuji tedy, že bude aplikace stále fungovat tak dobře, jako jsem zde popsala. Naopak jsem vám chtěla napsat výstrahu. Nedávno jsme se snažila prodat fotoaparát a přišla mi nabídka od chatbota (což jsme zjistila zpětně, myslela jsem, že jde o jinou národnost z Prahy).

Lámanou češtinou po mě chtěl, abych mu nahrála nějakých 5 tis. v bitcoinech, přičemž mi měl tuto částku zaplatit spolu s částkou za fotoaparát při obdržení. Let Go však stojí na původní myšlence: Spojovat lidi, kteří se mohou osobně potkat a věc si vyměnit. Pozor tedy na podobné „chytráky“. Ať nenaletíte a nepřijdete o peníze.

Základní fakta: 5 mio stažení; hodnocení 4,3 hvězdiček a jestli si pamatujete, byla na aplikaci v i TV reklama

Začátek je docela jednoduchý. Stačí se zaregistrovat přes Facebook účet. Aplikace chce od vás spoustu povolení (k foťáku, poloze, mailům a spoustu dalšího).

Zkoušela jsem povolení obejít. Nicméně aplikace mě nechtěla zaregistrovat. Tudíž jsem rezignovala a vše povolila.

Pod tlačítkem „zveřejnit“ se nachází prostor pro vyplnění informací, fotografií a dalších údajů potřebných k vystavení předmětu. Vyplníte název, kategorii, místo prodeje a lehký popis. Jak vidíte napravo, zde jsem narazila na problém. Chybová hláška začínala: „Jejda! Něco není v pořádku…“ Nemohla jsem info uložit, ani jít o krok dále (férové říct, že stejnou chybu jsem zaznamenala ještě u dalších 3 předmětů; pak vše běželo a bylo „dojejdováno“).

Na Let Go jsem měla 15 předmětů. 4 jsem prodala.

Líbí se mi na aplikaci, že přirozeně neposílá na mail spoustu nesmyslných upozornění. Vlastně v původním nastavení neposílá žádné upozornění. Člověk tak jde do aplikace a podívá se na vývoj prodejů sám.

Aplikace má také vlastní chat. Zájemci vás mohou přes něj kontaktovat.

HODNOCENÍ: BEZVA

• Jednoduchost registrace: – – nemám ráda, když žádá aplikace tolik povolení a když jí je nedám, neumožní mi ji používat
  – komplikace pro uživatele, jež nevlastní Facebook účet.
• Snadnost vystavení předmětu:  ++ snadné, „jejdující“ problém zmizel po 3 vystaveních.
• Efektivita: pod 10 %. Vystaveno: 15. Prodáno: 1. Druhý prodán málem. Moje chyba, paní jsem odepsala pozdě a koupila si už jinou věc.
• VÝHODA: Zaměření na různorodé kategorie.
• UPOZORNĚNÍ: Nenaleťte chatbotům a podezřelým „zájemcům„, kteří chtějí nejdříve peníze od vás.

VITEND (bývalé Votoč vohoz):

Základní fakta:100 tis. stažení; hodnocení 4,5 hvězdičky

Systém registrace je stejný. Musíte mít Facebook účet, abyste mohli vystavit či kupovat jakýkoliv předmět.

Na Vinted se navíc hojně vyměňuje. Nebyla jsem vždy kontaktována jen kvůli prodeji, ale i kvůli výměně. Což není praktické, pokud se chcete věcí zbavit. 

Další (ne)výhoda je, že Vinted je zaměřený jen na oblečení, boty a další módní doplňky. Aplikace má navíc spoustu kategorií a podkategorií. Mně osobně dělení přišlo spíše otravné. Abych přidala jedny náušnice, šla jsem do kategorie doplňky, pak šperky, pak náušnice, pak…

V základním nastavení mi na mail neustále chodily připomínky: „Váš předmět se líbí uživatelce XY; Váš předmět byl právě označen srdíčkem; …hvězdičkou; …domečkem; …tlačítkem „líbí se mi“; …a proto jste získala Bludišťaka!“. Jasně. „Díky“ za hodnotnou informaci, ale co prodeje

Jestli nechcete mít zaplněnou schránku podobnými informacemi, hned na začátek si v nastavení „povolení o zasílání informací“ optimalizujte.

Na Vinted se mi zatím neprodal jediný kus oblečení, bot ani bižuterie. Jestli se naštvu, půjdou věci darem pryč.

HODNOCENÍ:

• Jednoduchost registrace: – – opět, nutnost povolit spoustu věcí (jako v LetGo), jinak aplikace nedovolí začít
  – komplikace pro uživatele, jež nevlastní Facebook účet.
• Snadnost vystavení předmětu:  – mně se prostě z pozice prodávajícího nelíbí, když je tolik kategorií.
• Efektivita: -10 %. Vystaveno: 7. Prodáno: 0. Zato spoustu informací o oblíbenosti předmětu a zpráv o výměně.
• NEVÝHODA: JEN oblečení, doplňky a obuv.

K dalším mobilním aplikacím, které můžete vyzkoušet patří třeba Bazoš, Sbazar.cz (ani jedno nezkoušeno). Je-li věc náročnější na dopravu (hlavně nábytek – u mě třeba klec pro křečka) existuje apka „Daruj za odvoz“. Ale jelikož já mám v plánu co nejdříve prodat, nechávám ji až nakonec.

INTERNET

Asi existuje daleko více možností, jak úspěšně prodat věc na internetu. Mám ale pocit, že jsem již strávila velkou spoustu času nahráváním fotek, přidáváním popisků a cen k předmětům. Na internetu jsem se tím pádem rozhodla jen pro 2 nástroje: Aukro a Sbazar. Začneme tím prvním:

AUKRO:

Základní fakta: 3,8 milionů registrovaných (třetina České republiky podle dat prodává zde); služba prodeje zpoplatněna

Na výběr máte dvě možnosti prodeje. První možností je aukce, kdy napíšete počáteční cenu, za kterou jste předmět ochotni prodat. Potom čekáte, kdo se o vaši nabídku popere. Dražba je časově omezena – nastavujete vy. Druhá možnost je „Kup teď“. Kupující tak v případě zájmu nemusí trnout, jestli někdo v poslední minutě nepřehodí jeho nabídku.

TIP: Když jsem v pozici kupujícího, většinou počkám na konec aukce a věc koupím v poslední minutě. U možnosti „Kup teď“ je předmět většinou o pár stovek dražší.

POPLATKY, POPLATKY A… PROVIZE AUKRU:

• Za vložení nabídky: Tyto poplatky (jak se můžete dočíst v podmínkách na jejich stránkách) jsou v řádu haléřů a jsou stejné pro všechny vystavené předměty nezávisle na ceně, velikosti věci i typu (například elektronika vs. klec pro křečka mají stejné poplatky). Haléř sem, haléř tam, 3,8 milionů uživatelů… Pěkný stroj na peníze vymysleli.
• Provize z prodeje: Liší se kategorií. Vždy u ní najdete procento z konečné kupní ceny a maximální výši, kterou vám z celkové částky vezmou. Dejme si jen příklad některých kategorií:
  • Za jakékoliv prodané elektro vám vezmou 4 % z konečné kupní ceny, maximálně ale 500 Kč (pozor pak na podkategorie – zde například foto).
  • Oblečení má jednu z nejvyšších sazeb, tj. 8 % z konečné kupní ceny, maximálně ale 500 Kč.
• Provize za reklamu (volitelná položka): Můžete si dopřát tučnější titulek, zobrazovaní mezi prvními atd. Vše poctivě zpoplatněno.

Abych byla fér, pokud předmět neprodáte, neplatíte Aurko žádnou provizi. Jen jeden haléř za vložení nabídky.

Na Aukro mě hrozně zlobí jejich systém zadávání poštovného při vystavení předmětu. Jestliže vydělávají tolik peněz, kolik si myslím, proč neinvestují do nějakého inteligentního programu, který si stáhne data od jednotlivých zásilkových služeb? Při zadání váhy předmětu prodávajícího by si pak Aukro mohlo samo dopočítat, kolik bude poštovné stát.

Abych poštovné zjistila, strávila jsem 15 minut googlováním mezi Českou poštou, DHL a PPL (bez údajů vás systém dál nepustí). Nakonec jsem si vypsala ceny do poznámek (což vidíte vpravo na obrázku níže). Poštovné musíte vkládat již s cenou vašeho předmětu.

Tady jsem narazila na problém číslo XY: „Když je předmět v dražbě, jakou mám dát cenu?“ Finální cenu přece ve chvíli vkládání inzerátu nevím. Mé řešení: Brát jako hlavní cenu „Kup teď“.

HODNOCENÍ: EFEKTIVNÍ NÁSTROJ K PRODEJI, I KDYŽ MĚ V MNOHA OHLEDECH ŠTVAL

• Jednoduchost registrace: – Na svém historicky používaném účtu jsem  musela zaplatit za aktivaci 3 Kč (doteď nevím proč a zda je to běžné). Stejně mě systém nepustil dál, protože mám jinou kartu, než jsem mívala dřív. Jsem tedy na Aukro přes účet manžela.
• Snadnost vystavení předmětu: – – – mě osobně štve vyplňování poštovného (velmi!)
• Efektivita: 25 %. Vystaveno: 4. Prodáno: 1 (nenechte se zmást vysokým procentem – je z menšího základu).
• NEVÝHODA: Poplatky, kam se podíváš. Placená služba + provize z prodeje jde Aukro.

SBAZAR.CZ

Základní fakta: Nejsou. Nenašla jsem počet současných uživatelů, ani přehled hodnocení.

Služba je zdarma a nabídka je standardně vystavená 30 dní. Poplatek platíte jen za reklamu, kterou si volíte sami. Můžete inzerát zvýraznit např. tlapičkou (zobrazuje se pak na prvních místech).

Sbazar.cz je pod hlavičkou Seznam.cz. A právě díky tomu je registrace jednoduchá pro majitele účtů Seznam.cz. Pokud účet nemáte, budete si ho muset založit včetně emailové adresy. Následně ale můžete využívat všechny nástroje od Seznam.cz.

Vkládání inzerátu bylo velmi jednoduché a intuitivní. Zbožňuji jejich SEO (asi SEO), které umí samo výborně nalézt kategorie podle klíčových slov.

Hrozně se mi líbilo, že Seznam dal prostor nové dopravní službě Zavezu.cz. Že jste o ní ještě neslyšeli? Tak pozor, dám velmi krátké vysvětlení:

Uvedu rovnou na příkladu: Chci dovézt svou klec pro křečka paní Marušce ve Znojmě, protože si ji ode mne koupila. Napíšu svůj požadavek do Zavezu.cz (aplikace, na stránky). Zadám cenu. Ideálně se mi ozve nějaký silný borec, který klec unese a zrovna (nebo za pár dní) pojede do Znojma. Když se s borcem domluvíme, paní dostane klec i bez České pošty a drahých kurýrů. A jde to i naopak. Když máte auto a jedete někam s volným kufrem, můžete si krapet přivydělat.

HODNOCENÍ:

• Jednoduchost registrace: +++ Paráda! Po tolika útrapách s předchozími variantami mé srdce zaplesalo. Stačí mít jen Seznam účet. Pokud nemáte, souhlasím, bude registrace komplikovanější.
• Snadnost vystavení předmětu: +++ Jedním slovem: „Super“. Nadšená jsem i z kategorií, které se samy vyplnily podle klíčového slova v názvu.
• Efektivita: 0 %. Vystaveno: 5. Prodáno: 0. Zatím. Ale věřím Seznamu! ?
• VELKÁ VÝHODA: Zdarma. Inzerát visí 30 dní na nástěnce.

„NA ŽIVO“ ALIAS BĚŽTE DO ULIC

A máme tu poslední možnost, které se budu věnovat.

Poslední možnost, jak své věci prodat. Na živo. Ve specializovaných obchodech – knihy v antikvariátech, oblečení v sekáčích. Komono (drobné předměty) na bleším trhu a ve vetešnictví. Vyzkoušela jsem na vlastní kůži 2 z příkladů, o které se jdu podělit: antikvariát a bleší trh.

Antikvariát:

Nikdy předtím jsem v antikvariátu nebyla – ani nakupovat, ani prodávat. Hledala jsem základní informace a tipy na internetu, ale nic moc jsem nenašla. Jak tedy fungují? Zeptala jsem se na radu přímo majitele antikvariátu:

1. Než abyste tahali velkou kupu knížek a snažili se ji přímo v terénu nabídnout, sežeňte si raději e-mail do antikvariátu a napište jim seznam knih, které chcete prodat.
2. Seznam knih by měl obsahovat jméno autora, název knihy a ideálně rok vydání.
3. Důležité je, kde je antikvariát situován. Já byla v Nerudově ulici, což je taková D1 pro turisty mířící z Malostranského náměstí na Pražský hrad. Majitel má zájem především o knihy v cizím jazyce – on preferuje angličtinu a francouzštinu. Díky poloze u něj prý frčí i fotografické knihy, které mají spoustu obrázků o Praze. Turisté si je kupují jako suvenýr.
4. Pokud máte specifickou skupinu knih, které chcete vyřadit, zkuste popřemýšlet, kde by se mohly nejvíce prodat. Příklad? Máte spoustu knih o zdravé výživě. Je nějaký antikvariát u fitness centra, BIO obchodu, nemocnice nebo jiné tematicky zaměřené prodejně/zařízení?
5. Jestli nenajdete antikvariát poblíž tematických provozoven, zkuste nějaký poblíž zastávky, na náměstí – prostě někde, kde je frmol. Čím více lidé kolem procházejí, tím je větší šance, že i vchází do antikvariátu a něco kupují.
6. Ne všechny knihy si od vás budou majitelé chtít koupit. Některé se typově nehodí. Počítejte s tím.

Prošla jsem si v rámci průzkumu dva antikvariáty. Jeden na Nerudově ulici a druhý u Újezdu. Začala jsem Újezdem, což byla velmi nemilá zkušenost. Pán se už při příchodu tvářil jako kyselé zelí. Ještě předesílám, že v krámě nebyl jediný zákazník a on si po celou dobu našeho rozhovoru neustále něco psal do počítače.

Jen pro ukázku nerudnosti majitele:

Já: „Dobrý den, mohl byste mi prosím poradit? Jsem v antikvariátu poprvé a mám několik knih, které bych vám ráda prodala. Ale nevím, jak to funguje.„

Pán (s opravdu kyselým výrazem): „Pošlete mi mail se seznamem těch knih.“ Podával mi žlutý papír (asi vizitku) se svým mailem.

Já: „Hm, já mám fotografie těch knih tady s sebou. Chcete slyšet, co vám mohu dát k prodeji?“

Pán: Mručí a bez dalšího slova přepíná obrazovku na nějaký program.

Já: Nacházím fotografie knih v mobilu v čase 15 sekund. Déle určitě ne.

Pán (nervozně koulí očima): „Slečno, já na vás nemám celý den. Mám tady spoustu práce.„

Já: (koukám se obchodě, kde není ani jeden zákazník) „Aha… No, už to mám! A o jaký druh knih máte vy, jako majitel, zájem?„

Pán: „Víte co, slečno, napište mi ten email. Já se na to podívám.„

Tak jsem odešla. S rozhodnutím, že i kdyby na krásně o nějaké knihy zájem měl, určitě mu je nedám.

VÝSLEDEK? Nabídnuto knih: 7. Prodáno: 2. 

„A za kolik?“ slyším se vás ptát. Za 50 Kč jednu. Prý maximálně. Ještě tam musím knihy opravdu donést.

Bleší trhy:

Když jsem přemýšlela nad další možností, jak své věci prodat, napadl mě bleší trh. Našla jsem si, že v Praze se vyskytuje „největší bleší trh v republice a snad i Evropě“.

Na jejich stránkách se mi potvrdila domněnka, že se akce vyplatí pro lidi, jako jsem já – tedy člověka, který dělal velkou očistu bytu/domu a můžete jít na trhy jako „prodejce“ i bez živnostenského listu. Všechno znělo skvěle.

Protože jsem na podobném místě nikdy nebyla, svědomitě jsem si přečetla podmínky pro prodejce a následně jsem poslala email organizátorům.

Dozvědět jsem se chtěla, kdy je největší návštěvnost, kdy se vyplatí přijít a „jestli když sněží, lidi – podle jejich zkušenosti – i tak chodí“. Odpovědí mi byly vykopírované podmínky z jejich stránek (které jsem již četla). Nic víc. Ani druhá odpověď mi na otázky odpověď nedala.

A tak jsme se řízením osudu šli nejdříve podívat jen jako návštěvníci.

Naštěstí.

Bleší trhy se nacházejí v Praze ve Vysočanech (zastávka U Elektry) a nejsou zastřešené. Je to vlastně velká oplocená plocha vysypaná kamením. Kolem chodníků pak vidíte čísla s označením plácku pro prodejce, kam rozloží své věci a čekají na výhodný„kauf“. Součástí areálu je i několik stánků s párkem v rohlíku, klobásou a teplými nápoji.

Je těžké celkový dojem popsat slovy. Pokusím se vypomoct si obrázky:

Byla jsem velmi překvapená, kolik lidé (obecně) vlastní věcí. Přesněji řečeno blbostí! Všechny ty odznaky, vázičky, mystičky, elektroniku, figurky z Kinder překvapení… Vidět vše na jednom místě je až neskutečné.

Někteří prodejci působili jako pěkní vychytrálci. Přišlo mi, že některé věci snad vzali z popelnice. Viděla jsem boty a oblečení, které působilo čistě, ale už na první pohled bylo jeté (velmi použité)… Vůbec bych se nedivila, kdyby někteří své zboží získali z kontejnerů nebo skládek a jen ho dali do pucu.

Osobně nejsem ten typ, abych se ve věcech přehrabovala. Vím, že někteří lidé si v tom libují – a tady by se vyřádili. Spusta věcí byla vyskládaná v krabicích nebo na jedné hromadě, kde jste museli lovit a hrabat.  

Abych řekla pravdu, bleší trh byl zajímavá zkušenost, kterou bych již v životě nemusela opakovat. Zároveň jsem moc ráda, že jsme nepřinesli žádné věci na prodej. S těmi našimi 20 chudinkami bychom působili podivně a kdo ví, jestli bychom mezi tak silnou konkurencí něco prodali.

Dopadli bychom asi nějak takhle:

Svých 120 Kč si dokážu představit využít i lépe. 🙂 Pokud byste však sami cítili, že jít prodávat na blešák je pro vás skvělá možnost, podmínky prodeje jsou následující:

• Poplatek za prodej je zmiňovaných 120 Kč na den, který zaplatíte v kanceláři. Pak vás pořadatelé odvedou na váš plácek.
• Jako prodejce můžete odjíždět nejdříve ve 12 hodin.
• Větší návštěvnost bývá v sobotu.
• Místo není vybaveno stánkem, plachtou ani stolem, musíte si dovézt sami.
• Když jsem psala mail s otázkou, kolik lidí v lednu chodí, nechtěl mi pán nic slibovat. Že to prý záleží a nedá se to předvídat.

Pro koho mohou být bleší trhy přínosem?

Věřím, že svatební koordinátor/ka, dekoratér/ka nebo fotograf/ka na blešácích najdou spoustu zajímavých věcí za velmi malou investici. Pokud by člověk šel na trhy s jasnou představou váziček, mističek a podobných drobností, dostal by si své.

A jako vždy, budu moc ráda, když mi napíšete, jak se sami zbavujete věcí. Jestli jsme třeba něco vynechala, co vám funguje. 🙂

S láskou

Vendi