Podobné články:
„A jak budete trávit Vánoce?“ Přesně tuto otázku slyšívám v prosinci nejčastěji. Je jedno, jestli se ptají přátelé, kolegové nebo jen známí, ale skoro vždy se najde odvážlivec, který ji vysloví. Přitom možností, jak odpovědět, není mnoho. Já napočítala přesně dvě – být spolu, nebo nebýt. Každá má své velké plusy i mínusy. A tak bych v dnešním článku ráda zmínila dvě věci:
- Jaké jsou ony varianty trávení vánočních svátků a jak se s každou variantou bez hádek vypořádat?
- A současně: Jaké tradice můžeme nově zavést, pokud budeme trávit Vánoce jen s partnerem (případně pokud se rodina nebojí inovací)?
Svým způsobem mi přijde nejzajímavější, když pár tráví první Vánoce jen a jen spolu. Je zde totiž velký prostor pro vybudování vlastních tradic a zvyklostí. Na druhou stranu je zde největší prostor pro rozmíšku.
Proč pro rozmíšku?
Každý z nás je jedinečný.
Což je vlastně dobrá zpráva. Kdo by jedinečný být nechtěl?
Naše rozdíly vznikaly díky výchově, návykům, přátelům, názorům a situacím, které nás formovaly v člověka, kterým jsme teď. Když se pak dvě jedinečná individua dají dohromady, je normální, že se musí v různých životních situacích ladit. A zatěžkávací zkouška „ladění“ může přijít právě na Vánoce.
Na začátek je na místě si říct, že rozmíšky jsou úplně normální. Každý je máme. Jen je třeba se na ně dobře připravit a rychle je zažehnat ke spokojenosti všech.
Drobné hádky může vyvolávat prakticky cokoliv. Samotné očekávání průběhu Štědrého dne, (ne)dodržování tradic, na které jsme zvyklí, nebo netradiční chuť bramborového salátu. Začněme ale kousek po kousku.
Na začátek je dobré si ujasnit, jak budeme Vánoce trávit? Zda…
…SEPARÁTNĚ, NEBO SPOLEČNĚ?
Víc variant není.
Stejně jako se ptal Hamlet: „Být, či nebýt,“ může být vaše otázka: „Být spolu přes Vánoce, či nebýt?“
Oba tábory pak mají svou pravdu.
První tábor: „Proč bychom se měli zrovna na Vánoce rozdělovat, když jsme spolu celý rok?“
Druhý tábor: „Vždyť jde o skvělou příležitost naplno si užít vlastní rodinu.“
Vlastní rodinou myslím svazkem nenabytou. Původní. Originální. Pokrevní.
Obě odpovědi pak dávají za vznik čtyřem alternativám:
- Být spolu u rodiny jednoho partnera.
- Být spolu u rodiny druhého partnera.
- Být spolu (doma nebo v zahraničí).
- Být každý sám u své rodiny.
Třetí bod v sobě zahrnuje pomyslnou pátou alternativu – být spolu v zahraničí. I když by nějaká chytrá hlava mohla říct, že je jedno, kde spolu dva tráví čas, hlavně, že jde o čas společný. 🙂
Jak vidíte, varianty hrají do noty spíše společně strávenému času v poměru 4:1. Tím se však nemusíme znepokojovat. Dělejme, jak nám intuice káže.
Dovolním si začít utlačovanou alternativou, kterou ovšem už několik let praktikujeme s manželem. A jsme spokojení.
SEPARÁTNĚ STRÁVENÉ VÁNOCE
S Johnym už od dob našeho chození máme systém. On jede před svátkama k nám (má to na Slovensko po cestě, takže není výmluvy), kde s námi chvíli pobývá. Dostane dárky pro sebe a svou rodinku. Na oplátku on vyloží dárky pro nás a s víceméně vyrovnanou bilancí odjíždí na Slovensko. Já se doma svědomitě přejídám babiččiným cukrovím, abych ho mohla pořádně porovnat s dobrotami na Slovensku. No, a na Štěpána frčím za Johnym.
Separátně strávené Vánoce mají skoro samé výhody.
Nevěříte-li, třeba vás přesvědčí seznam výhod, který jsem sepsala. Nejhlavnější výhody jsou:
- Máme čas na sebe a rodinu, kterou povětšinu roku nevidíme.
- Víme, co nás přes den čeká. Pravděpodobně nikdo nepřinese velké inovace ve formě nových tradic a zvyklostí.
- Můžeme se na sebe s partnerem těšit, protože si určitě budeme po pár dnech chybět. Nebo mužská verze (jak dnes řekl Johny): „Budeme mít od sebe svatý pokoj.“
- Taky nemáme šanci se pohádat s partnerem, protože s ním nebudeme. Po telefonu se hádá špatně (jasně, ale možné to je, když se hodně chce).
- No, a když budeme doma, určitě se můžeme těšit na víc dárků (můj případ).
My s Johnym si o Vánocích alespoň voláme, abychom si řekli, co jsme dostali a jakou máme z dárků radost.
SPOLEČNĚ STRÁVENÉ VÁNOCE
Určitě je zajímavý nápad vyjet si mimo Českou Republiku. Díky několika státním svátkům v řadě je možné se báječně zrelaxovat. Navíc, kdo by nechtěl zlobit své kamarády a známé postováním fotek z pláže, když je v Česku taaaková zima. Br. 🙂
Pokud vám Vánoce v cizině příliš nesedí, můžete si udělat skvělé Vánoce doma se svými vlastními pravidly.
Jde o jedinečnou příležitost vybudovat a vytvořit si své vlastní tradice, které se vám vždy líbily, jen pro ně nebyl prostor.
TIP: Když budete tradice vymýšlet (a ladit se s partnerem), zkuste se zamyslet:
- Které tradice a zvyky znáte od vás z domu a chyběly by vám, pokud by se vynechaly?
- Jaké tradice a zvyky jste nikdy doma nedodržovali, ale chtěli byste?
- Kdo bude mít co za úkol na Vánoce? Jaká bude partnerova a vaše úloha?
- Když budete jen dva, pravděpodobně budete mít se vším víc práce. Kdo třeba udělá večeři? Může jeden pomoct oloupat brambory? Můžete salát udělat i o den dřív, abyste měli na Vánoce méně práce?
- Zkuste se předběžně domluvit na harmonogramu dne. Kdy se co bude dít? Při vytvoření lehkého časového plánu budete mít oba dva prostor věnovat se v mezičase aktivitám, které máte rádi – třeba koukat na pohádky. 🙂
Pak už to chce jen sladit drobnosti. Co je bezva? Že můžete experimentovat. Místo kapra můžete udělat třeba lososa a místo bramborového salátu hráškové pyré. Pokud jste s inovacemi oba v pohodě, není nikdo další, kdo by mohl večeři ofrflat.
Poslední alternativa, která se nabízí, je trávit Vánoce u jedné z rodin na střídačku.
U ní bych zmínila jen dvě zásady:
A. Určitě získáte plusové body, když přiložíte ruku k dílu a pokusíte se naladit na dodržovaní nových tradic, které, tuším, nebudete znát.
B. Druhá strana by zase udělala dobře, kdyby bylo vyslyšeno vaše přání a něco se udělalo podle vás.
Tak… Protože je skvělé a zajímavé vytvořit si vlastní tradice, je na místě inspirace. Lehce jsem pro vás prolustrovala internet a našla jsem…
To nejlepší v životě nejsou věci, ale lidé kolem nás. A právě o Vánocích si to nejlepší můžeme dopřát. Záleží na nás, jak moc.
…JAKÉ TRADICE MŮŽEME ZAVÉST?
Je velmi důležité si vymezit, co chcete a nechcete zavádět. K rozmyšlení by měly pomoct otázky u sekce s TIPem výše. Vědět odpovědi na takové otázky tvoří dobrý základ.
Každá rodina prožívá 24.12. jinak.
V Pelíškách se lilo olovo do horké vody a věštila se budoucnost.
Johnyho rodina má třeba pravidlo, že když se zasedne ke štědrovečerní večeři, nikdo už nesmí vstát, jinak hrozí, že se nesejde další rok celá.
Pozn.: V případě naší rodiny bych se nedožila ani puberty, protože my od stolu vstáváme neustále. Nebude to s umíráním naštěstí tak žhavé.
No, a my, ani nevím proč, máme Vánoce na tradice opravdu chudé. Děda vždycky donese stromek, já ho zdobím, babička vaří, mamka pomáhá, psi leží u boudy. Pak se sejdeme u stolu kolem 15. hodiny a jíme. Postupně, pomalu a vše, co se dá. Napadají mě jen dvě aktivity, které snad můžeme pokládat za tradice. První, že si vždy na začátku večeře ťukneme a proneseme přípitek. Druhá, že se už od dětství uklízím do pokojíčku a čekám, až Ježíšek zacinká na zvoneček. Cinkání je totiž znamení, že odešel a nechal u nás dárky.
A jakými tradicemi se inspirovat? Můžeme například:
- Držet půst až do štědrovečerní večeře, abychom viděli zlaté prasátko. I když Kofolu snad pít můžeme.
- Tradičně se rozkrajuje jablko. Hvězdička znamená štěstí, křížek naopak nemoc nebo smrt. Variantou pak je jablko nerozkrajovat, ale rovnou ho celé vyřezat do tvaru hvězdy. Což krom štěstí zároveň značí vynalézavost.
- Jablko pak má ještě jednu úlohu. U štědrovečerní večeře se muselo nakrájet na kousky tak, aby ho mohli všichni sníst. Kdo kousek nesnědl, další rok u stolu nemusel být.
- Jídlo, které nesníme, by se mělo zakopat na zahradě (prý kvůli úrodě). Pozn.: Je třeba si na Vánoce přát rýč, abychom zbytky měli jak zakopat.
- Nemusíme už utrácet za vzhled, knihy, ani dárky, abychom byli oblíbenější. Stačí si na Vánoce pomazat obličej medem a stane se tak. Kdo by se nechtěl kamarádit s někým upatlaným od medu?
- Pozor. Kdo má problémy s blechami a štěnicemi, stačí prý k posteli 23.12. dát ořech, vyspat se do růžova a sníst ho. Celý rok pak budete mít pokoj. 🙂
- Koho bolí nohy a má problémy se zdravím? Stačí si na Vánoce dát pod stůl sekeru a bosí na ni šlápnout. Jak jednoduché řešení. Lékaři nebudou mít co žrát.
- Pod talíř se často dávají šupiny nebo penízky. Asi tušíte, že mají přinést bohatství.
- Nohy stolu se svazovaly řetězem, aby rodina zůstala pohromadě.
Jak tak tradice vidím, budeme si muset časem pořídit spoustu vybavení, které normálně nemáme. Sekeru, řetěz, rýč… 🙂
Dají se ovšem vymyslet i originální vlastní tradice. Před Vánoci můžeme s rodinou:
- Vyzkoušet nový recept na cukroví a společně ho péct.
- Vymyslet vlastní recept na svařák.
- Vytvořit vlastní postavičky na stromeček, které každý rok budou přibývat.
- Jít se někam podívat.
- Jít někoho obdarovat (útulek, osobu…).
- Někomu zavolat nebo někoho navštívit a popřát pěkné Vánoce.
A na internetu jsem našla také pár brutálních zvyků, které vůbec netuším, proč by někdo dobrovolně zařazoval do repertoáru…
- V jedné chvíli, když se rozsvítí, se lidé dívají po stínech. Koho stín nemá hlavu, ten do roka umře.
- Nesmíme věšet prádlo, aby se někdo z rodiny neoběsil.
- Prát prádlo přináší smůlu.
- Jestli máte stáje, hlavně je nečistěte. Aby vám nekulhal dobytek. Někdy se používá spojení, že děti mají v pokoji pěkný svinčík. Uklízení pokojíčku se o Vánocích tedy pro jistotu také vyhněte.
Ve zkratce, ruce pryč od práce. Nikde jsem nenašla obdoby tradic pro současnou dobu. Představovala bych si něco ve smyslu:
- Kdo na počítači vyplní tabulku nebo odešle pracovní mail, tomu ruce upadnou.
- Komu šéf zavolá, ten se tentýž rok nesejde u štědrovečerního stolu (protože asi bude muset pracovat).
Ale souhlasíte, že jsou některé tradice dohnány ad absurdum, no ne?
Tak. Pokud byste pořád neměli dost tradic, přišly mi zajímavě některé zahraniční – především mexické nebo skandinávské. Podíjvete se sami. 🙂
Tímto jsem se pro dnešek vyčerpala a nezbývá mi než vám popřát pěkné Vánoce! Ať už budete kdekoliv.
S láskou,
Vendi