Jak poznat, kdy ve vztahu vydržet a kdy ho opustit?

Podobné články:

Kolik dát šancí než se rozhodneme vztah opustit? Jednu, dvě? Postupně přestaneme počítat. Hranice, co si partner může dovolit, se postupně a pomalu oddaluje. Hrany se otupí a my se najednou ocitáme vedle člověka, se kterým by to možná ještě šlo slepit. Má ale smysl lepit? A chceme vůbec?

Když za mnou přišla Žena, měla velké dilema: „Už jsme s partnerem 9 let. Chci ho opustit, ale na druhou stranu přece vztah po tak dlouhé době nezahodím. Už bychom se měli dokonce brát. Co mám dělat?“

Na tuto otázku vám nikdy nemůže odpovědět kamarád, maminka a ani ten nejprozíravější věštec na světě. Řešení máte v sobě. A čeká, až ho objevíte.

Přesto si v dnešním článku můžeme uvést alespoň pár základních, řekněme, poznávacích znamení, kdy zůstávat ve vztahu smysl už nedává.

Když srdce přeargumentuje hlava

Znáte ten pocit, kdy cítíte, že něco není v pořádku, ale přesto nakonec ve vztahu setrváte nebo na chození s daným člověkem kývnete? Znám spoustu případů, kdy se ignoruje instinkt (srce) a my si řekneme:

„Ještě se to změní/zmizí/vyvine/utřepe/zlepší,  ____ (dosaďte si).“

Je mimořádně důležité odlišit hlasy okolí a hlas váš. Můžete totiž podlehnout mylné představě, že ostatní mají pravdu a že „jde asi o znamení, že spolu nemáte být“.

Když jsme se s manželem řešili otěhotnění, dělali jsme všechno možné, aby se nám náš sen naplnil. Samozřejmě jsem se často dostávala k tématice o neplodnosti (i proto, že mi diagnostikovali PCOS). Nenapočítám, kolikrát jsem slyšela názor: „Dítě je dobrý ukazatel, zda partneři mají být spolu. Občas totiž určité manželství nemá být.“

Teorii podporovala spousta příběhů žen, které po změně partnera rázem otěhotněly.

Náš příběh byl však jiný. Nyní máme skvělého a usměvavého syna a vztah jsme za tři roky čekání posílili. Jsme, kde jsme proto, že jsme se nenechali převálcovat okolím a překonali jsme pomyslné dno všem překážkám navzdory. 🙂

Situace, které jsou pomyslnou hranicí, najdete snad u každého páru. Znám případy, kdy byl pár spolu

  • 8 let a rozešel se, protože muž nechtěl zakládat rodinu, ale ona po ní toužila.
  • 9 let a vzali se, protože muž přehodnotil svůj názor na děti a teď jsou šťastní i s malým miminkem.
  • 8 let a setrvávají spolu, i když ona sama dochází na IVF kliniku a on pro ni ani nejezdí, protože to zkrátka nepodporuje.

Ano, děti jsou často zásadním jmenovatelem vztahu, na kterém je třeba se shodnout. A jak vidíte, existovat se dá v různých formách vztahu. Záleží však, v čem vám je a bude dobře.

Jaká je vaše odpověď: Má podle vás smysl ve vašem vztahu zůstávat?

Ano nebo ne?

Proč?

Když už jsme opravdu na dně…

Nedávno jsem četla knihu od Setha Godina, která velmi souvisí s naším problémem. Kniha se netýká vztahů, ale pracuje s jistou teorií, která se zde výborně hodí. Nese název The Dip a volně by se dala přeložit jako Dno aneb Jak zjistit, kdy je správný čas skončit a kdy je naopak nutné vydržet a nepustit se, i když by to ostatní už dávno vzdali.

Představte si křivku, která znázorňuje (váš) vztah v průběhu let. Naše teoretická vypadá jako příkop nebo propast (viz obrázek níže). Křivka se dá rozdělit na 5 částí, jež znázorňují prožívání různých fází ve vztahu.

Křivku si můžete představit nějak takto:

Křivka neplatí jen pro celý vztah, ale můžete ji použít pro určité konkrétní problémy nebo situace. Principy klesání na dno a znásobeného odrazu jsou platné v podstatě kdekoliv.

Nuže, podívejme se ale na pět fází ve vztahu:

1. ZAMILOVANOST JE POUHÝ ZAČÁTEK

Průměrná zamilovanost trvá až dva roky. Proto se na začátku zdá být všechno báječné.

Působí na nás několik hormonů (třeba oxytocin nebo serotonin), díky čemuž neumíme myslet na nikoho jiného než na partnera.

Ve fázi zamilovanosti přichází i hormon dopamin, který působí jako kokain – máme více energie a pociťujeme radost.

Je krásné si první fázi užívat plnými doušky.

V první fázi je vhodné nedělat velká životní rozhodnutí (jako zasnoubení), neboť nejednáme racionálně a přehlížíme signály, že vztah nebude fungovat.

Ty se však s mnohem věším dopadem projeví v další fázi.

2. KDYŽ HORMONY VYPRCHAJÍ

Typicky jde o období po dvou letech. Právě tady začíná křivka pozvolna klesat.

Začínáme hledat odpovědi na otázky: „Budeš tu pro mě?“ nebo „Mohu ti věřit?“

V této fázi se často rozchází tzv. závisláci na lásce. Lidé, jež potřebují cítit hormony z první fáze, jinak je pro ně vztah fádní a partner příliš předvídatelný.

Je dobré začít myslet na vědomé pokládání základů vztahu.

Rovněž je důležité bavit se otevřeně o vzájemné představě o životě, manželství či dětech.

Čím dříve poznáte životní filozofii partnera, tím lépe. Můžete se pak totiž rozhodnout, zda chcete partnerovi naslouchat a dále mít na mysli co je dobré i pro něj/ni.

3. V PROPASTI: VYDRŽET A NEBO ODEJÍT?

Šeď běžného vztahu. Vyprchání romantiky. Pocit, že už nic nového a zajímavého nezažijeme.

Začínáme si doopravdy uvědomovat, co nás rozděluje i co nás pojí. A že musíme na vztahu pracovat, aby byl dál pěkný.

To je v pořádku. Co dobrého jste kdy dostali zdarma? Já nic.

Na třetí fázi je nepříjemné, že nevíme, jak dlouho bude trvat. Ani jestli jsme už opravdu na dně, nebo můžeme klesnou ještě níž.

Páry, které se však nevzdají, mohou nakonec doopravdy získat.

Pokud s partnerem chceme zůstat, je důležité budovat společné přátelství a mít čas pro sebe. I když se cítíte unaveně.

4. POZVOLNÝ VZESTUP

To je tak, když se poněkolikáté zamilujeme do vlastního partnera. Respektive, začneme ho přijímat se všemi pozitivy i negativy.

Páry, které se dostanou sem, zažívají opravdové znovuzrození vztahu.

Partner je naším nejlepším přítelem. Uvědomujeme si, že už se ve vztahu necítíme sami. A naše konverzace nekončí vždy hádkou.

Dno je vlastně zkratka. Pokud jej přečkáme, dostaneme se ještě výš, než jsme kdy byli předtím.

Právě proto se dá říct, že se vyplatí zažít dno. Se správným partnerem nabyde vztah větší kvality, neboť jste zvládli těžkou výzvu.

5. OPĚT NA VRCHOLE

V těchto místech se nachází manželé, kteří i po letech působí zamilovaně. Ze kterých číší vzájemná láska a úcta.

Často vidíme příběhy úspěchu. Jak podnikatel vlastní úspěšný byznys, CEO vede velkou firmu a létá tryskáčem. Jak naši přátelé přidávají zamilované fotky z dovolené.

Jenže to je jen filtr.

Málokdy vidíme trní, přes které každý jeden úspěšný člověk či pár musel přejít.


Dno zkrátka dává možnost opustit, co již nefunguje. Jak ale zjistit, že už je třeba se vzdát?

A jak naopak nabýt sebevědomí a víru, že je třeba zabojovat, aby vše bylo opět lepší? Nabízím vám několik strategií:

Strategie, když chcete opustit vztah

„Největší masy lidí konči právě ve fázi, kdy jsou na dně. Avšak je konec a konec,“ říká Seth Godin.

Je přirozené, že na dně (a po cestě na dno) zažíváme pocity smutku, odcizení, hněvu nebo si nemáme už co říct. Možná zažíváme konflikty (článek: 5 příznaků konce vztahu a jak problémům předejít k přečtení zde), ze kterých není úniku. Avšak budeme-li se rozhodovat na dně, půjde o rozhodnutí impulzivní a emocionálně zabarvené.

1. Strategické vzdávání

Proto existuje „strategické vzdávání“. Jde vlastně o sepsání takové úmluvy, že za jakých okolností jsme ochotni skončit. Až když by taková situace nastala, můžeme objektivně přemýšlet o ústupu.

Strategické vzdávání je od toho, abychom se i v emocích dokázali rozhodnout, zda nám daná situace slouží či nikoliv. Zda máme odejít, či zůstat. Jen na základě vlastních měřítek.

Proto je vhodné mít pár bodů sepsáno do zásoby. Abychom nepodlehli emoci a nebořili vztah, který má cenu zachránit. Odpovězte si na otázku: „Co by se muselo stát, abych vztah opustil/a?“

„Co bych nechtěl/a ve vztahu dlouhodobě prožívat?“

„Jaké chování partnera je pro mě absolutně neakceptovatelné? A proč?“

Důležitá poznámka: Snažte se vždy klást velký důraz na vaše vnitřní „proč„. Poslouchejte se. Nepodléhejte obecným standardům, které nejsou vaše. Například právě vy zvládnete unést nevěru. Právě vy chápete, že je partner workoholik, a nemá na vás momentálně čas. Vy a jen vy vidíte, že dítě vaši manželku potřebuje a jde jen o období, které společně zvládnete.

2. Pohled na společnou minulost

Gottman, výzkumník v oblasti vztahů a autor knihy 7 principů spokojeného manželství, pozorováním párů zjistil, že existuje naděje na záchranu vztahu, pokud pár mluví o sobě, svých úspěších, historii i vizi vztahu veskrze pozitivně.

Pokud se však pár zabývá kritikou druhého a zaměřuje se na věci, které se nepovedly, jde ve většině případů o znak konce.

Jak hodnotíte váš vztah vy? Vzpomínáte na své začátky? Co se vám vybaví?

Když byste měli mluvit o společně minulosti (jak jste se potkali, svatba…), budou vaše vzpomínky pozitivní nebo negativní?

3. Vztah vs. jednotlivec

U nespokojených párů se často stává, že již neexistuje společné podhoubí pro vzájemnou lásku. Zájmy vztahu nahrazují zájmy jednotlivce. Už nemáme na mysli dobro partnera, ale svoje.

Díváme se, jak nás osobně rozhodnutí ovlivňuje. Nedíváme se tolik, jak ovlivňuje náš vztah samotný. Proto se potenciálně dostáváme do konfliktů, které nemají šťastný konec.

Jak by mohly, když preferujeme vlastní výhru a ne dobro pro oba?

Co se vám vybavuje, když si čtete o individualistickém a vztahovém smýšlení? Které ve vašem vztahu panuje?


Zůstat nebo opustit vztah: Pár posledních otázek k zodpovězení

Krom výše zmíněného vám může pomoct odpovědět si na následující otázky:

  • Ubližuje vám druhý fyzicky nebo psychicky?
  • Cítíte se ve vztahu zoufale, ustaraně nebo depresivně?
  • Pochybujete díky partnerovi o sobě?
  • Je ve vztahu tolik negativity, že je to až neúnosné?
  • Věříte, že váš vztah mohou hádky a problémy posílit?
  • Máte pocit, že vám partner nerozumí?
  • Věříte, že i přes problémy ve vztahu vám partner za to všechno stále stojí?

Nikdo nám neřekne lépe, jaké platné důvody k opuštění partnera můžeme mít, než my sami.

Možná stačí malé postrčení, aby se začaly dít velké věci. Podívejte se, jak zlepšit vztah za 21 dní.

Chci vás proto vybídnout!

Nebuďme ve vztahu, který nedává smysl.

Naopak bojujme za vztah, který smysl dává. Nebo dával, jen potřebuje vaši společnou péči a pozornost.

V obou případech víme my sami nejlépe, zda vztah opustit či v něm zůstat.

Dnešní doba přirozeně nahrává párům, aby své nefunkční vztahy ukončili a dali prostor těm zdravým. V první chvíli je samozřejmě spousta překážek, které nám ztěžují rozchod. Překážky by nám však neměly bránit úplně.

Nový byt se dá najít. Nábytek se dá odstěhovat. Finance lze vyrovnat. Dobří přátelé zůstanou. Děti budou strádat, ale časem pochopí, pokud se budete umět domluvit.

Tisíce párů se umí rozejít, tak proč ne i vy?

A tisíce párů spolu umí žít a pracovat na svém vztahu, tak proč ne i vy?

Držím palce!

Vendi

Související příspěvky

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *