Podobné články:
Leden bývá obecně náročný měsíc. Další dovolená v nedohlednu a my si ke všmu „nadělili“ předsevzetí – uklidit podle Marie Kondo. Chtěla jsem totiž vyzkoušet, jestli úklid bude mít na vztah pozitivní vliv. Jestli se nám může zlepšit. Odpověď přišla až po roce. Ano, věci, kterými se obklopujeme, mají opravdu pozitivní vliv na nás a naše vztahy. S uklízením se však pojí ještě druhá část – zbavování se věcí. Proto bych vám dnes ráda ukázala, jak jsme s úklidem poprali a co nám výzva přinesla.
Pár statistik na začátek:
- Doba trvání úklidu: 3 dny.
- Doba zbavování (prodej a darování): měsíc, z toho první dva týdny intenzivního zbavování a hledání možností.
- Finanční výdělek: odhadem 1 500 Kč.
- Počet zbavených se věcí (počítám i drobnosti): přes 150.
- Pocit po úklidu: Samozřejmě, k nezaplacení. 🙂
Samotný prodej se ani příliš nevyplatí. Kdybych měla spočítat svou hodinovou mzdu – tedy počet prodaných věcí za hodinu vs. čas strávený nad prodáváním – byla bych rozhodně v mínusu.
Jestli jste se dívali na mé předchozí příspěvky nebo videa, víte, že své věci jsem se snažila prodat na mnoha kanálech. Nejvíce se mi osvědčilo Aukro a LetGo (více v tomto článku). A toto je video, kde jsem vám vše ukázalo s odstupem jednoho roku.
Pozn.: Soutěž již není platná.
Dobrné problémy na cestě za zbavováním se věcí
Abych pravdu řekla, některé věci jsem si tehdy nechala. I když je to podle KonMari metody velký prohřešek. Šlo třeba o nové kalhot značky Nike na cvičení. Stály okolo tisíce korun a ani když jsem cenu snížila na 790 Kč, nikdo je nechtěl koupit. Nejvíce mě zlobilo, že podobných věcí jsem měla ve skříni více. Udělala jsem pár nerozumných rozhodnutí a impulzivně jsem nakoupila oblečení, které dobře nesedělo.
Určitě podobné oblečení máte doma i vy. 🙂 Nebo ne?
Některé další další věci určené ke zbavení stále v bytě máme. Prodej jde opravdu pomalu. Budu mít opravdovou radost, až budou pryč. Držte palce!
V konečném důsledku je tedy praktičnější věci darovat. Alespoň nehrozí, že byste se rozhodli, že si věci na vyhození přece jen budete chtít nechat. Na druhou stranu je vyhození věcí zásah do financí. Z darovaných krámů nic nedostanete.
Za sebe musím říct, že darování mi udělalo opravdu velkou radost. Knihy skončili ve veřejných kniho-budkách v parku, oblečení v dobročinném obchůdku a v kontejneru speciálně pro textil určený. Určitě doporučuju si zjistit, kam věci vámi darované půjdou. Jestli je zužitkuje nezisková organizace, či jestli budou jen efektivně recyklovány.
Je metoda KonMari udržitelná a měla nějaký smysl?
Super je, že si stále skládám oblečení jako knihy do knihovny. Oblečení tak samo stojí. I ze své skříně mám radost. Je opravdu přehledná.
Nakonec jsem tak nějak přirozeně inspirovala k úklidu i Johnyho.
Uklízení se nakonec přeneslo nenej na náš byt, ale také na pokojíček u našich. Jeden z víkendů jsem trávila u šuplíků a skříněk, kdy jsme se podle metody KonMari snažila vše nepotřebné a vzpomínkové vyhodit. Je pravda, že pokojíček je spíše prázdný. Přesto bylo zajímavé pozorovat, kolik dalších krámů si v baráku naši drží. Jak jsme již psala v předchozích článcích – velké byty s úložnými prostory a domy mají jednu velkou nevýhodu. Věci je pořád kam dávat…
Jak je vidět, odstartovali jsme (alespoň u nás v rodinách) pěkný maraton uklízení na všech frontách.
Je skvělé, když se do úklidu zapojí i partner a pomůže vám.
Po generálním úklidu mých věcí jsme se vrhla i na společné prostory. Velký úklid jsem dělala v koupelně a kuchyni. Manžel se zase vrhl na komoru a jeho vlastní šuplíčky a poličky. Odmítl nicméně skládat ponožky jako já – aby byly vidět hřbetem. Tvrdohlavě dál kuličky motá do „hrudek“ a háže si je k sobě do šuplíku. Přijde mu neefektivní takto ponožky skládat.
Jen pro vaši představu, takto mám poskládané ponožky.
No…Hlavní myšlenka, proč se piplat se skládáním ponožek podle Marie Kondo byla, že tímto jim děkujeme za jejich statečnost. Představte si, že jste ponožka. 🙂 A ponožky nemají lehký život. Lidé je nosí v botách, takže se o jejich okraje často odírají a šoupou. Jsou velmi blízko u země, proto schytají nejvíce prachu. O vůni ani nemluvím.
Hlavní body, které nás ale Marie Kondo naučila:
- Pokud mají věci své místo, pořádek zůstává.
- Je-li v bytě méně věcí, opravdu se lépe pořádek udržuje.
- Zbavíte-li se vzpomínkových předmětů, tak nějak pocitově se vám minulost uzavře a budete se cítit svobodnější. Pro tento bod nemám logické vysvětlení.
- Když máte uklizeno, stačí večer pět minut, abyste pořádek udrželi. A do pořádku se daleko lépe vstává. Je třeba mít ale vůli jej udržovat.
- Skládání do komínků je praktické u šuplíkových řešení. Pokud máte skříň, oblečení vypadává a je stejně nepřehledné jak komínky.
Shrnutí na závěr
Za mě (i za manžela) je určitě skvělé se k úklidu odhodlat. Rovněž knihu Marie Kondo doporučuji. Nemusíte ji následovat dogmaticky a přesto vám metoda KonMari pomůže vjejí přístup odlehčit v obývacích prostorách.
V bytě se nám opravdu lépe dýchá. Je velmi těžké pocit blíže popsat. Souvisí to pravděpodobně s uvědoměním, že v bytě je vše na svém místě. Vím, kde co najdu. Myslela jsem, že nejtěžší pro mne bude zbavit se vzpomínkových předmětů, dopisů a přání. Nakonec pro mne největší poznatek byl, že jsem je stejně roky neprocházela a vzpomínky mám raději jako fotku na Facebooku nebo v počítači v albu.
TIP:
S manželem jsme zavedli tzv. večerní pětiminutovky. Oba dva před spaním pět minut chodíme po bytě, umýváme hrnečky, rovnáme polštáře a deky. Jde o skvělé cvičení na dobrou noc, kdy se uklidníte, vyčistíte hlavu a jdete spát s dobrým pocitem čistoty. 🙂
Co mi ale zatím opravdu chybí je udělat si naše hnízdo přívětivější. Většina věcí je uklizená a v bytě se cítíme dobře, bohužel bychom náš byt potřebovali více vypiplat. Ostatně díky Marii Kondo jsem si vytvořila vizi a k té bych teď ráda směřovala.
TIP:
Na článek o zútulnění bytu se můžete podívat sem. Nakonec jsme se rozhodli pro styl ala Hygge. A cítíme se doma moc dobře. Jsme na dobré cestě. Po roce od stěhování máme konečně pověšené obrázky, koupila jsem také pěkné záclony, ubrus a další drobnosti.
S láskou,
Vendi
