Podobné články:
Kniha „Moc přítomného okamžiku“ od Eckharta Tolle je vlastně taková Bible mindfulness. Patří k literatuře, kterou nemůžete zhltnout naráz, protože je napěchovaná spoustou zajímavých myšlenek. V knize jsou navíc značky, kterými autor dává doporučení, kde se zastavit k zamyšlení. Kniha je psaná formou otázek o odpovědí. Autor je tedy opravdovým „rádcem„, který vše trpělivě vysvětluje. Nejvíce šokující myšlenky jsem zatím zaznamenala na začátku – kupříkladu, že bychom měli žít život bez emocí a být svých myšlenek pánem.
Asi nejzásadnější myšlenkou knihy je, že velkých změn dojdeme, pokud si ochočíme své myšlenky a emoce. Pokud tedy stejně jako já neustále nad něčím rozjímáte a přemýšlíte, jste v skupině tzv. „otroků vlastní mysli„.
Pojmenování vychází z faktu, že naše společnost neumí žít v prosté radosti ze života. Naše mysl si s námi dělá, co chce.
Neustále se zabýváme tím, co bychom mohli mít, co jsme neměli i na co se těšíme.
Avšak cestou ke štěstí je být v přítomnosti. Tady a teď.
Teď neexistuje nespokojenost. Teď je jen radost z toho, že dýcháme, že cítíme, že jsme.
Stalo se vám už někdy, že jste měli v hlavě prázdno a jen jste se usmívali? Třeba jste podobnou radost cítili, když jste viděli překrásný západ slunce, červeně zbarvenou oblohu. Až zpětně jste zjistili, že jste doopravdy na nic nemysleli a jen jste si užívali daný moment.
Ano, pan Tolle mluví o prchlavých okamžicích, kterých bychom si měli všímat. Protože takové okamžiky přináší čirou radost. A čím méně budeme žít v minulosti a budoucnosti, tím více zažijeme tzv. mindfulness.
Spousta lidí si myslí, že žití v přítomnosti je jen pro mnichy a přítomností zmizí naše cílevědomost, sny a plány.
Překvapením je, že Eckhart Tolle vyvrací tuto obavu už na prvních stránkách knihy.
Pokud jsme pánem své mysli, můžeme ji účelně „zapnout„. Můžeme ji schválně použít na dosažení cílů, které si stanovíme, můžeme plánovat… Hlavní rozdíl ale je, že mysl využíváme vědomě a podle potřeby.
Jednoduché! A nebo ne?
Jak se zbavit myšlenek a neustálého bzukotu?
„Zkuste začít naslouchat hlasu ve své hlavě. Zaměřte se především na myšlenky, které se stále opakují jako stará gramofonová deska. Naslouchejte hlasu nezaujatě. Nekritizujte. Brzy si uvědomíte, že tam někde je hlas a tady někde jste vy, kdo ho poslouchá.„
Podobné cvičení jsme společně dělali v mindfulness výzvě, kde jste měli i cvičení zdarma ke stažení.
Pro mě osobně byl silným momentem Pobyt ve tmě, kde jsem zjistila, jak má mysl funguje. Dokážete si představit turbínu? Pro turbínu je typické, že dlouho trvá, než začne pracovat. Když už jede, je to super. Nicméně strašně dlouhou dobu trvá, než se úplně zastaví. Podobně funguje mysl. Než ji nastartujeme, může to trval. Jakmile ale pracuje, je k nezastavení.
Proto není vhodné příliš přemýšlet před spaním. Když svou mysl zaměstnáte těžkým úkolem (co zítra nakoupit, jak si zorganizovat den), těžko usnete.
A krom myšlenek bychom se měli zaměřit i na emoce.
„Mysl není jen kupa myšlenek, ale i vědomé a nevědomě emoce, které mají fyzické projevy.„
Vše je propojeno a emoce jsou dobrým ukazatelem
Vyzkoušeli jste někdy čínskou medicínu?
Nebo slyšeli pojem psychosomatika?
Lidé, kteří praktikují principy obého věří, že je vše se vším propojené. Určitá bolest se neobjevuje v konkrétní části těla náhodou. S principem propojenosti se tak pracuje už staletí. Oproti dnešním lékařům, kteří léčí projevy, jde čínská medicína do hloubky až k problémům, které nemoc potenciálně vyvolaly. Prozíraví lékaři se proto ptají na dětství, staré křivdy, strachy, zlosti… Zkrátka všechno, co na vás může ještě teď působit a dělat vám problémy v těle.
Migréna může znamenat například přetížení v práci. Ale co by řekl klasický doktor? Vezměte si Ibalgin.
„Děkuju pěkně za radu, ani jsem k vám nemusela chodit.„
A protože je pomoc v nedohlednu (a Ibalgin se dá koupit v každé lékárně), nějakou dobu se rozhodneme bolest hlavy neřešit.
Emoce jsou velmi dobrým indikátorem pro nemoci. Mohou nám napovědět, které části těla jsou nejnamáhanější a potřebují zvláštní pozornost. Pro začátek stačí emoce „jen“ pozorovat a pochopit jejich provázání s tělem.
Proč tedy vlastně žít bez emocí a myšlenek, jak bylo řečeno na začátku?
Ono jde spíše o uvědomělé žití
Můžeme také říct kontrolované. Vědomé. Bdělé…
Zkrátka a dobře jsme si vědomi, kdy nás zaplavily emoce a kdy se objevily myšlenky. Dokážeme také vypozorovat, jak na nás působí. Pokud začneme praktikovat moc přítomného okamžiku, nenecháme se jimi tak jednoduše ovládat.
Emoce budou přicházet odcházet. My jsme ale pozorovatelem.
Může se stát, že vás nazlobí partner. Taková věc se asi přihodí většině z nás, pokud máme dlouhodobý vztah. 🙂 Emoce nás ale nemusí ovládat. Můžeme ji prostě přijmout a nechat odejít.
S emocí se nemusíme ztotožnit. My nejsme ona „naštvaná emoce“. My jsme my, i když se nám právě naštvání děje.
Když máme kontrolu nad myšlenkami a emocemi, tak:
- …se můžeme zbavit tělesných projevů emocí, které nám působí zdravotní neplechu.
- Zbavíme-li se emocí, naučíme se pracovat s myslí.
- Naučíme-li se pracovat s myslí, budeme moct dosáhnout stavu mindfulness.
- Budeme-li (žít v přítomnosti), budeme mít radostnější život (budeme prostě spokojenější).
A proč bychom měli chtít být spokojenější?
Tuto odpověď už nechám na vás.
Ale zajímalo by mě, jak vám žití v přítomnosti jde? Je pro vás těžké být tady a teď? 🙂
Vendi
