Lucie Úblová: Snaha na sobě pracovat odlišuje úspěšné vztahy od neúspěšných

Podobné články:

“Na všechny otázky máme nejlepší odpovědi sami v sobě. Známe se totiž nejlépe ze všech lidí na světě. Jen se na sebe občas díváme přes zamlžené brýle,” říká koučka a psycholožka, Lucie Úblová. Kouče popisuje jako umělce, psychologa a stratéga. Propojením těchto tří rolí nám může pomoci brýle vyčistit, abychom mohli být spokojeni ve vztahu i sami se sebou. A protože má Lucie spoustu klientů, kteří si neví rady se vztahy, udělaly jsme spolu rozhovor o nejčastějších vztahových problémech a možných řešeních.


Lucie, s čím za vámi lidé nejčastěji chodí?

Ve své praxi řeším hlavně osobní rozvoj a partnerské vztahy. Je třeba zajímavé, že na stejný problém se muži a ženy dívají různě. Proto občas používám takovou snadno zapamatovatelnou metaforu, že „muž není chlupatá žena”. Objektivně máme jiné mozky a tak i jiné prožívání světa, názory, hodnoty. Jsou tam podobnosti, ale i mnoho odlišností. Tím se volně dostáváme k tomu nejčastějšímu problému, kterým je komunikace. Klienti to takto nejdřív nemusí být schopni pojmenovat. Říkají spíš, že si nerozumí, že se navzájem něčím štvou, že jsou prostě „z jiného těsta“. Nakonec ale zjistíme, že je to právě komunikace, která by všechny jejich problémy dokázala významně zlepšit.

Co je podle vás v komunikaci nejhlavnějším problémem?

Varianty jsou tři. První, kdy je mezi partnery komunikace málo. Druhá, kdy komunikace je, ale neřeší se vhodná témata. A nakonec máme třetí variantu, kdy je problémem forma komunikace. Například křik, urážky, ostrá kritika nebo obviňování. Mám ráda tvrzení, které v sobě nese velkou moudrost.

Základem lidské komunikace je nedorozumění.

Svět se zdá být komplikovaný a lidské vztahy taky. Ze své podstaty si tedy moderní lidé navzájem příliš nerozumí. Z toho plynou nenaplněná očekávání a potřeby, zklamání a frustrace. Pokud je výchozím bodem nedorozumění, pak čím víc mluvím o tom, jak věci mám, a především čím víc se druhého ptám, jak ty věci má on, tím víc se z bodu A – nedorozumění, přibližuji k bodu B – porozumění. A pokud ještě umím mluvit hezky a ptát se hezky, tak mám v životě i ve vztazích v podstatě vyhráno.

Právě doptávání se druhého vidím jako jednu z nejdůležitějších částí komunikace. Umět si věci vyříkat narovinu, a nedomnívat se. Jenže, co když nejsme tak komunikačně zdatní, abychom se uměli dobře vyjádřit? Nejen v současném vztahu, ale třeba i s potenciálními partnery?

Pokud nad těmito svými dovednostmi pochybujete, jste v pohodě. Každý, kdo má trochu rozumu, nad sebou někdy pochybuje. Moudrý člověk ví, že nic neví. 🙂 Snaha na sobě pracovat je to, co odlišuje vztahově úspěšné lidi od neúspěšných. Za svou praxi jsem měla mnoho klientů, kteří od statusu „deset let single“  přešli díky osobnímu rozvoji do spokojeného vztahu. Toto není reklama, ale realita. Chci tím jen dát naději všem, kteří nad sebou pochybují. Jeden z nejčastějších strachů lidí je, že zůstanou sami a nepotkají dobrého partnera. Naštěstí se to skoro nikdy nevyplní, statistika hovoří jasně. A zvlášť, pokud s danou situací chtějí něco dělat, úspěch na sebe nenechá dlouho čekat.

Jak často s vámi lidé problémy ve vztahu řeší? Jde o vzrůstající trend?

Vztahy jsou hlavním důvodem, proč ke mně lidé chodí. Většinou chtějí řešit vztah s někým jiným – s partnerem, s maminkou. Často chtějí řešit i absenci vztahu. To, že už nechtějí být single. Nakonec ale vždy zjistíme, že vztah, na kterém potřebujeme zapracovat nejvíc, je vztah k sobě.

A proč si myslíte, že vztah k sebe sama máme často pochroumaný?

Mimo jiné i kvůli zmíněnému vztahu s partnerem či rodičem. Je to začarovaný kruh. Proto spoustu lidí úplně neví, kde s posilováním sebevědomí začít. Ani těžší životní období, ztráty, prohry a zlomená srdce nám zrovna nepomáhají.

Dá se partnerský vztah zlepšit trvale? Dá se říct, jaká je dlouhodobá úspěšnost? 

Vztah se dá zlepšit trvale, ano. Úspěšnost je přímo úměrná tomu, jak moc oba partneři chtějí, aby jim spolu bylo zase hezky. Nicméně ne všechny problémy lze řešit a ne všechny vztahy lze zachránit.

S čím dokážete pomoct a co už si myslíte, že je nad vaše možnost?

Toto si každý odborník musí určit sám. Pro mě osobně je strop násilí, drogová závislost či vážné psychické onemocnění. Je dobré odborníkovi svoji situaci v pár větách nastínit předem, pokud existuje obava, že zrovna vy budete „oříšek“. Odborník kdyžtak doporučí další postup, například specializovanou poradnu či psychiatra, který může předepisovat i léky. Nedokážu pomoci ani v případě, kdy jeden partner stojí o záchranu vztahu a druhý tolik ne. Vztah zkrátka musí chtít zachránit, či udržovat hezký, oba partneři. Toto je základní předpoklad.

Musí k vám přijít oba partneři?

Nemusí. Zajímavé je, že dle výzkumu klienti obecně hodnotí lépe individuální terapii či koučink, spíše než párové sezení. Je to méně stresující, mají více prostoru. Zároveň platí, že pokud se začne měnit jedna součástka systému, mění se automaticky celý systém. Pokud na sobě začne pracovat jeden partner, zcela určitě to bude mít efekt i na toho druhého a jejich vztah.

Dá se říct, co je takový základ vztahu a co je už obrazně vyšší dívčí?

Základ by měl být respekt a symetrická komunikace. Symetrická komunikace znamená, že nikdo z partnerů nemá patent na pravdu, či strach se vyjádřit. Oba partneři umí jak mluvit, tak naslouchat. Umí jak odpovídat, tak se i ptát. Umí mluvit nejen o tom, co je trápí, ale i o tom, co jim dělá ve vztahu radost. Vyšší dívčí je třeba účelová nadstandartní péče o vztah. Dám příklad. Když jdete z práce domů, kladete si otázku, jak byste mohli udělat partnerovi radost. A tak po cestě koupíte čokoládu a nebo partnerovi napustíte vanu a hodinku budete hlídat děti.

To zní moc hezky. Zamyslet se, co udělá radost partnerovi. Pokud to není moc osobní otázka, jaká byla vaše největší vztahová lekce?

Toto je výborná otázka. Přemýšlím. Bylo jich totiž opravdu mnoho, neboť jsem od mala velmi přemýšlivá a díky své profesi jsem takový „sběratel” životních lekcí. Nejde teď přímo o mou osobní zkušenost, ale protože jsem o tom mnohokrát v poradně slyšela, řekla bych, že je největší lekce tato:

Být s člověkem, který chce od života to podobné, co my. Pokud chceme děti, on říká, že je chce taky. Pokud chceme bydlet na vesnici, on by měl chtít taky. Je důležité shodnout se u „požadavků od života“, ze kterých nemáme v plánu slevovat. Asi nikdo se nechce po letech s partnerem rozejít proto, že se jejich životní vize liší. Někdy je to bohužel zřejmé od začátku, jen to přes zamilovanost nechceme vidět.

Lucie, co myslíte. Můžeme žít s jedním partnerem až do smrti?

Ale jistě. 🙂 Jen v mé rodině je takových důkazů mnoho.

To moc ráda slyším! A měla byste nějaká doporučení, jak mít smysluplné, naplněné vztahy?

Pár doporučení dnes již padlo, ale chtěla bych zmínit ještě něco, co je takovým základem. Důležité je především pracovat na sobě. Fyzicky i psychicky se o sebe starat tak nejlépe, jak to za dané situace jde. Jak říkal Jan Werich, kdyby se každý o sebe staral, pak je o všechny postaráno. Realita je, že ať se lidé snaží sebevíc v aplikování chytrých doporučení, spoustu vztahů se rozpadne. Pak nedopusťte, abyste si dlouhodobě ničili psychické a potažmo i fyzické zdraví kvůli někomu, komu na onom vztahu nezáleží tak moc, jako vám. Zdraví máte jen jedno. Lidí je několik miliard.

Máte doporučení na zdroje, kterými se můžeme inspirovat? Co byste nám doporučila nastudovat, dělat, vidět?

Moje hlavní doporučení je: pokud vám pár seberozvojových kurzů nebo knih vztah nezachránily (třeba Pět jazyků lásky), pak na internetu nepátrejte po dalších zdrojích. Mohli byste se totiž dostat do bludného kruhu osobního rozvoje, který nevede k reálným výsledkům, neboť jen máloco bude ušito přímo na váš případ, což je tím klíčem k úspěchu. Spíš vyhledejte pomoc odborníka, cesta ke zlepšení bude rychlejší.

Tak já ještě přejdu na praktické otázky týkající se pomoci odborníka. V čem se třeba liší osobní a párový koučink? A v čem se liší od manželské poradny?

Při osobním koučinku se schůzky účastní kouč a klient. Při párovém koučinku je tam ještě třetí osoba, a to partner klienta, který schůzku domluvil.

V manželské poradně většinou s klienty pracuje psycholog či sociální pracovník, ale může to být i psychiatr, student VŠ či poradce bez relevantního VŠ vzdělání, který má nějaký kurz. Pokud je pro vás důležité, kdo s vámi bude pracovat, určitě doporučuji si tyto informace zjistit předem.

Párový koučink, jak termín napovídá, vede kouč. Ten by měl mít nějaký výcvik či kurz – já mám například dvouletý výcvik v koučování, ale existují i „víkendové kurzy“. Mně osobně toto dostatečné nepřijde, ale nechtěla bych nikoho soudit. Někdy může být skvělým koučem i empatický člověk se selským rozumem, byť je výcvikem nepolíbený. Kouč může mít kromě výcviku i další vzdělání, já jsem například psycholog a kouč. Důležité je, aby vám onen odborník, ať už má vzdělání jakékoliv, sedl. To znamená, že se v jeho přítomnosti cítíte i přes prvotní nervozitu celkem bezpečně a nebojíte se svěřit, alespoň do určité míry. Nutno podotknout, že první sezení mohou být trochu rozpačitá. Je úplně v pořádku a normální, pokud se člověk necítí zcela ve své kůži. Přece jen to není standardní situace, otevírat se (prozatím) cizímu člověku. Chce to dávku odvahy.

Do manželské poradny je možné se dostat na pojišťovnu, tedy za sezení se neplatit. Párový koučink pojišťovnou hrazený není, takže lze jít jedině na placené sezení v soukromé praxi. Jinak nelze úplně říct, jaký je rozdíl mezi párovým koučinkem a manželskou poradnou. Záleží totiž nejvíc na tom, kdo s vámi nakonec bude pracovat a jaký je jeho či její osobní přístup v párovém poradenství – lidský faktor zde hraje hlavní roli.

Dovolím si ještě úplně poslední dotaz. Jakou jednu věc můžeme udělat každý den proto, aby byl náš vztah lepší?

Doporučuju si pravidelně pokládat jednu z těchto otázek:

  • „Jsem dobrý člověk a partner?”
  • „Co dnes můžu udělat pro to, abych byl dobrý člověk a partner?”
  • „Jak by se v téhle složité chvíli zachoval dobrý člověk a partner?”

To jsou velmi dobré otázky na sebekoučování. 🙂


Moc děkuji Lucii za rozhovor! Za mě osobně šlo o spoustu hodnotných myšlenek.

Pokud budete mít zájem, můžete se podívat na webové stránky Lucie, kde najdete více informací o její koučovací praxi a reference od spokojených klientů. Lucie má zároveň Facebookovou stránku, kam přidává zajímavé články nebo citáty na zamyšlení. Mrknout můžete i na její Instagram.

A jestli máte jakoukoliv otázku, budeme rády za komentář.

S láskou,

Vendi

Související příspěvky

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *