Podobné články:
Nechtěla bych působit nějak sebestředně a opravdu doufám, že vás nadpis článku neodradí. Nicméně, říkala jsem si, že bych vám mohla nabídnout několik zajímavých příkladů (předsevzetí a plánů), které s Johnym budeme zavádět do našeho vztahu v roce 2019. A říkala jsem si, že třeba… I vy budete mít nějakou inspiraci pro mě a ostatní čtenáře. 🙂 Někdy se totiž nad věcmi přemýšlí lépe, když se má člověk od čeho odpíchnout a nemusí vařit z vody.
Možná si budete pamatovat, že jsem vás v prosinci vybízela, abyste si stejně jako my zkusili zrekapitulovat rok předchozí a stanovit si předsevzetí na rok 2019.
Pokud jste do teď žádnou rekapitulaci nestihli, nevěšte hlavu. Jsme v tom všichni společně.
I když už máme začátek února, stále si myslím, že plánování a rekapitulace dává smysl. Vím, že hlavním argumentem proti asi bude čas, kterého je v běžném pracovním shonu málo. Přesto, paradoxně…
Díky určení priorit a utřídění cílů na nový rok můžete mít času více. Budete totiž vědět, na co se soustředit.
Dnes se nebudu věnovat osobním cílům, ale cílům partnerským. I když by bylo ideální, kdyby osobní cíle a plány navazovaly nebo doplňovaly plány a cíle partnerské.
To abychom si mohli kontrolovat, zda jsme nesešli z cesty za našim snem. Z přání, kým chceme být? Co chceme dělat?
Podobně se můžeme ptát i na cíle manželské:
Kam směřujeme jako pár?
Podporujeme se v našich snech dostatečně?
Dodržujeme principy a chování, které v našem vztahu chceme pěstovat?
Dnešní příspěvek bude mít, doufám, ještě jeden vedlejší efekt. Že naše cíle níže budeme mít motivaci spíše dodržet. Většina manažerských příruček říká, že veřejný závazek funguje lépe, než ten, který dáme sami sobě. V hlavě.
Tedy, pokud chcete zvýšit šance, že se vaše cíle splní i vám, neváhejte napsat dolů do komentáře, o co jde. Věřim, že se podržíme. 🙂
* * *
A jaké že jsou hlavní body našich manželských předsevzetí pro rok 2019?
1. SPOLEČNÁ RANDE
Už delší dobu hledáme způsob, jak společné živoření oživit.
Osobní poznámka: U pojmu „živoření“ jsem se při psaní nasmála. 🙂 Přijde mi totiž šíleně tragikomické a na dnešní dobu nepoužitelné. Dnes ho ale opráším. Aby měl článek správné grády.
Zkrátka a dobře jsme si řekli, že spolu chceme trávit více času. Budovat společné zážitky. Věnovat pozornost jeden druhému.
No, a právě prostředkem, který jsme vyhodnotili jako nejlepší možný, jsou pravidelná rande.
Osobní poznámka: Uznávám, že variant bylo více. Mohli jsme si třeba říct, že by náš vztah posílil „svatý pokoj“. No, třeba i na takový program časem dojde.
Čas a pozornost, kterou něčemu a někomu věnujeme, je nejcennějším platidlem. Vyjadřujeme jimi úctu i lásku druhému.
Věnování pozornosti na rande se může projevovat jako:
Stálý oční kontakt: „Jsi pro mě JEDINÁ.“
Naslouchání: „Slyším, co říkáš, a dokážu se do tebe i vcítit.“
Dotek: „Jsi pro mě důležitý/á. Mám tě rád/a.“
Je moc pěkné být v našem přehlceném světě občas priorita. Ještě o něco krásnější je, když jsme priorita pro někoho, koho máme rádi.
A kdo má rád nás.
Naše rande pak budou probíhat následovně:
- Každé dva týdny si pravidelně vyhradíme jeden večer, kdy spolu vyrazíme randit.
- Důležité je, aby oba z páru brali společný čas při plánování jako prioritu. Rande by mělo mít stejnou váhu, jako setkání s osmičlennou skupinou. Nelze (až na velmi výjimečné případy) jej posunout.
- V plánování rande se střídáme. Pokaždé je na jednom z nás vymyslet, co budeme podnikat.
- Zatím jsme se nedomluvili na rozpočtu, do kterého se máme vlézt. Pokud někdo šetří nebo má hypotéku, bylo by dobré se dopředu domluvit.
- Na rande se plně věnujeme jeden druhému. Což jsem už zmiňovala. Mobil vytahujeme jen místo fotoaparátu – něco zvěčnit, zachytit.
- A pokud rande obsahuje plánování, poznávání, vyplňování jakéhokoliv materiálu (nebo pracovního sešitu, který vám občas dávám k dispozici na blogu v sekci „ke stažení„), je dobré si dopředu materiál vytisknout.
Rande podle Gottmanova principu s názvem Mapy lásky si můžete STÁHNOUT ZDE. Zdarma. Můžete se lépe poznat a vyzkoušet si své znalosti ohledně partnera. Troufnete si navzájem odpovědět na zapeklité otázky? 🙂
Z našich zážitků bych ráda udělala novou rubriku. Ponese název „TIPY NA RANDE“ a naleznete ji v horní sekci blogu.
2. ZÚTULŇOVANÍ DOMOVA
V lednu minulého roku jsem vehementně uklízela podle Marie Kondo. Velké shrnutí její knihy i s praktickými tipy si můžete projít v tomto článku. Velmi zjednodušeně napsáno, cílem bylo se zbavit co nejvíce krámů a věcí, které dávno nepotřebujeme. Věcí, které můžeme zahrnout do kategorie „nedělají mi radost“.
Osobní poznámka: Uklízet byt podle metody Marie Kondo je dost náročné. Já měla vyhrazené dva dny a ke konci jsem byla grogy. Ještě jedna špatná zpráva, vyřazením věcí úklid nekončí. Je třeba se jich zbavit.
Skříň s oblečením by opět po roce potřebovala menší (dobře, i větší) zásah. I kdy fakt netuším, kde se nové věci pořád berou, když kolem obchodů chodím raději se zavřenýma očima.
Největší pozitivní změna této metody? Jednoznačně zbavení se vzpomínkových předmětů. Zdá se mi, že negativní emoce a vzpomínky mi s vyřazenými předměty prostě odešly spolu s nimi. Vážne. Marie Kondo říká, že pokud se právě předmětů s negativní vzpomínkou vzdáme, naše podvědomí si oddechne. Nezbývá, než její názor kvitovat. 🙂
V listopadu jsme pak navázali zútulňováním podle principu Hygge (aneb dánský způsob šťastného života).
O hygge jsem toho už také hodně napsala a namluvila. Možná bych mohla prozradit, že Hygge se lehce doplňuje s teorií Marie Kondo. I podle Hygge se totiž máme obklopovat věcmi, které nás činí šťastnými. Vlastně nejen věcmi. Také lidmi a aktivitami.
Jak ale vše souvisí s našimi cíli a předsevzetími na rok 2019?
S Johnym jsme už minulý rok začali uvažovat, co by naše žití doma zkvalitnilo. Co by udělalo domov útulný?
Přišli jsme na spoustu věcí. Některé jsme zavedli už v listopadu (a opravdu nám dělají radost) a některé na zavedení ještě čekají. Co třeba? Domluvili jsme se na:
- Sezónních dekoracích: Chceme pravidelně střídat jarní závěsy, ubrus a výzdobu bytu. Když budu hodně šikovná, můžu si zkusit troufnout na vlastnoručně vyrobené dekorace. Jenže jak se znám, spousta věcí se mi jistojistě nepovede.
- Fotky: Protože jsme bytosti sebestředné, chceme vidět spoustu našich fotek po bytě. Hlavně v chodbě. Proto jsme se domluvili, že jich spoustu vyvoláme a zařídíme. Teď se jen dokopat a udělat předvýběr. Uf… 🙂
- Zachováme naše pravidelné 5-minutovky: Jde o rychlý úklid před spaním. Když se do úklidu pustíme oba, zabere pět minut. Proto pětiminutovka. Vždycky si dělám legraci, že pětiminutovka není název pro nic erotického. I když někomu může uklízející partner přijít hodně sexy. Ehm, proti gustu…
3. PILOVÁNÍ ZDRAVÍ
Kdysi jsem u svého praktického lékaře četla zajímavý citát, který nese obrovský kus pravdy. Pravdy, kterou občas považujeme za samozřejmost. Citát zněl:
„Zdravý člověk má tisíce přání. Nemocný jen jedno.“
Protože zdraví máme jen jedno (jak moudře říká spousta babiček a dědečků), je třeba o něj pečovat.
Někdo maká v posilovně, někdo běhá o sto šest a někdo vyvařuje zdravé pochoutky dokonce i do krabiček.
No a někdy provozuje bílý sex. Případně různobarevný – to když jdete do skříňky s dobrotami (která má u každého z nás jinou barvu). My bychom měli sex žlutý.
S Johnym jsme si řekli, že naše slabé místo je večerní mlsání. Ani ne tak z ledničky, jako spíše ze skříňky. Potřebujeme se zkrátka držet dál od preclíků, brambůrek a tyčinek. Řešení by bylo možná jednoduché – prostě ony průmyslově vyrobené produkty nekupovat. Fuj!
Jenže v regálech se na nás vždycky pytlíky hrozně smějí a lákají nás na skvělou chuť. A když je občas akce nebo novinka, člověk neodolá… Takhle jsme kdysi přišli na vroubkové chipsy, které třeba já… uaaa… zbožňuju!
Vsadím se, že i vy občas máte podobný stav slabosti. Že máte? Prosím, napište, že máte… 🙂
Vědomí je sviňa. Člověk ví, že kdesi v kuchyni dobroty jsou. Dojde ke skříňce, otevře ji a načne pytlík se slovy: „Vezmu si jen pár brambůrků. To mi neublíží.“ Skříň zavře a odchází spokojeně na gauč. Přesvědčen, že už přece nevstane.
Jenže po chvíli vstane. Lenost není TAK silná, jako chuť po brambůrkách. Člověk začne s brambůrky šustit zase: „Ještě pár… „ Pytlík nakonec bere s sebou na gauč. Za partnerem. „Když mi s nimi pomůže partner, rychleji se sní a neztloustnu.“
Za chvíli se z hrdla jednoho z partnerů ozve údiv: „Cože? Pytlík už je snědený? To snad neee…“
Ale ano.
Bohužel!
S Johnym jsme si dali úluvu. Nebudeme si brambůrky večer zakazovat. Láskyplně se ale upozorníme a ověříme si, zda se do nich chceme opravdu pustit. Pokud ano, budeme plně podporovat partnerovo rozhodnutí.
Situace za těchto podmínek by pak vypadala následovně
Partnerka: „Jdu si dát brambůrky. Mám na něco chutˇ.“
Partner: „Jsi si jistá? Víš, že sis říkala, že se chceš večer kontrolovat.“
Po chvíli uvažování: „Jsem, mám na ně chuť.“
Partner: „Dobře.“
Upřímné dobře.
Je důležité druhého neodsuzovat. Podpořit ho v jeho rozhodnutí. Koneckonců je to partner, kdo je za sebe zodpovědný. Nevzali jsme si psíka, který nás bude na slovo poslouchat. A nevzali jsme si ani jednoho z rodičů, aby nás poučoval o něčem, co stejně sami dobře víme.
4. SPOLEČNÉ RUTINY
Všechny předchozí body jsou samy o sobě možnostmi, jak vztah zlepšit. Tento poslední bod, který jsme si nazvali „společné rutiny“ je spíše nástrojem, jak ostatních bodů dosáhnout.
Říkali jsme si totiž, že mít stanovené cíle je moc pěkné, ale chtělo by se domluvit, jakým způsobem budeme kontrolovat, že cíle reálně i plníme.
A jako nejlepší nápad nám přišla na neděli stanovená plánovací rutina. To si takhle spolu s Johnym sedneme, zrekapitulujeme si minulý týden a naplánujeme další.
Ano, takhle jednoduché jsme si to udělali. 🙂
Díky reflexi a plánování máme čas v našich rukou. Rok se zdá být jako dlouhá doba. Rok má ale 52 týdnů. Nevím, jak vám, mně ale každý týden neskutečně rychle utíká… Než se člověk naděje, neudělá nic, zapadne do stereotypu a už jsou tady další Vánoce.
Nuže, kdybyste chtěli jít více do hloubky, naše nedělní rutina má několik fází:
- 1. fáze Reflexe minulého týdne: Splnili jsme cíle, které jsme si dali? Co se nám povedlo (v práci, v rámci rodiny, zdraví…) a co bychom měli zlepšit?
- 2. fáze Cíle na příští týden: Přesouváme resty z týdne minulého a plánujeme, co potřebujeme udělat v týdnu dalším.
- 3. fáze Ladění kalendářů: Díváme se, co máme v týdnu za aktivity a co nás čeká, plánujeme nadcházející týden. Některé události jsou fixní, tzn. domluvené dlouho dopředu. S některými se ale hýbat dá, takže se bavíme, kdy spolu co můžeme podniknout? Jak se můžeme podpořit?
Nuže, to by bylo za nás několik nápadů, jak postupovat při stanovování (a dodržování) cílů na rok 2019.
Jak se cítíte? Máte chuť mi napsat, co čeká vás a co plánujete? 🙂
S láskou,
Vendi
