Podobné články:
Laskavost je podle knihy „Láska jako životní styl“ od Garyho Chapmana (guru na partnerské vztahy) hlavní vlastností, kterou bychom měli pěstovat, pokud chceme žít ve šťastných, dlouhodobých a plnohodnotných vztazích – a to nejen v manželských. Přesně z tohoto důvodu jsem si řekla, že se v dubnu (v rámci další měsíční výzvy) pokusím stát expertem na dobré skutky. Chtěla jsem dobré skutky sama nejen dělat, ale také je pozorovat ve svém okolí. Chtěla jsem totiž zjistit, zda tvrzení, že jsou dnes lidé individualisti, co se nezajímají o svět a okolí, může být pravdivé.
Laskavost je stav, kdy je vám přednější někdo jiný než vy sami.
Začala jsem si tedy zapisovat dobré skutky pokaždé, kdy jsem je zvětřila. Přiznávám, že některé dny mi zápisník zel prázdnotou. Jiné dny jsem pro změnu nestíhala zapisovat (hlavně v MHD, kterou hojně jezdím z práce i do práce). Postupně jsem si ale vypěstovala „čuch“ a sama jsem začala vidět příležitosti, kdy by se dalo s „dobrým skutkem někoho zaskočit„.
První dny výzvy jsem taky z vtipu začala doma používat spojení: „Buď tak laskav… (a najdi film, na který se budeme večer koukat).“ Po čase jsem si nicméně vzpomněla na staré známé přísloví, že „opakovaný vtip už není vtipem“ a jak jsem rychle začala, taky jsem rychle skončila. Radši. 🙂
Takový sumář dobrých skutků můžete zkouktnou i na mém Youtube kanále Recept na vztahy.
Tady je malá ochutnávka posledního videa:
Na začátek bych se ráda pozastavila u sladění termínů. Aneb…
…JAK VLASTNĚ VYPADÁ TAKOVÝ LASKAVÝ ČLOVĚK?
No, a to je opravdu těžké říct. Každý z nás bude mít pravděpodobně jinou asociaci. Mě prvně napadl Ferda Mravenec (ale to není člověk), pak Mrazík, Robin Hood, až jsem v úvahách přešla na babičky z různých pohádek, které princům svou dobře mířenou radou zachraňovaly krk.
Nicméně po chvilce racionálního uvažovaní jsem došla na skutečně dobrý příklad:
„Mě nezajímá dav. Kdybych viděla davy ubožáků, nikdy bych nemohla svoji práci začít. Zajímá mě jen můj bližní, jednotlivec, tomu mohu pomoci, a tak pomáhám.„
Tuto velmi chytrou větu má na svědomí Matka Tereza.
Hlavní myšlenku jsem zvýraznila, takže tušíte, kam mířím. Zkrátka… Je důležité nezabývat se masou, nýbrž co nejmenší částí celku. Jedním člověkem.
Proto má třeba nezisková organizace Dobrý Anděl takový úspěch – protože ukazuje příklady konkrétní rodiny, které peníze pomáhají (více také v dřívějším článku). Informace je hmatatelná a dobře představitelná.
Je to stejné, jako když si stanovíme obrovský úkol – uklidit dům. Pravděpodobně (pokud se v uklízení nevyžíváme) přichází nechuť, pak prokrastinace. A večer je vše ve stejném stavu. Pokud si ale úkoly dokážeme rozdělit na menší části, umíme se s uklízením poprat. Řekněme tedy, že si úklid rozdělíme na umytí nádobí, utření prachu (ideálně podle místností), umytí záchodu, koupelny atd.
A večer se celý dům blyští. Nenajdeme-li při utírání prachu dlouho odloženou knihu, kterou si TEĎ nutně musíme přečíst. Proto asi mívají knihy o prokrastinaci takový úspěch – dá se do ní lehce spadnout. Pozn.: Napadl mě vtipný paradox – kdyby někdo začal prokrastinovat četbou knihy o prokrastinaci. 🙂
Pokud tedy hledáme energii, jak a kdy s laskavostí začít, začněme malýmim dobrými skutky pro konkrétního člověka.
TIP: Nejprve vyzkoušejte laskavost jen s jedním člověkem v blízkém okolí, kterému pozitivně můžete změnit život. Může to být třeba někdo z rodiny – v takových případech se zdají být laskavosti nejednodušší.
Když jsem se ptala lidí obecně, jak by popsali laskavého člověka, většinou padala následující slovíčka (čím frekventovaněji použité slovíčko, tím větší ho najdete na kresbě):
Nevím, jestli jde jen o můj pocit, ale ve slovech mi nejvíce rezonuje nesobeckost. Čin, kdy není záměrem dostat (něco) naoplátku.
Je tedy laskavost s očekávanou odměnou stále laskavostí? Nebo je podmínkou opravdová a upřímná nezištnost?
Ariely ve své knize „Jak drahé je zdarma“ trefně popisuje princip dobročinnosti. Zohledňuje výsledky různých výzkumů na jejichž základě ukazuje, kdy nám plnění dobrých skutků dělá radost a kdy už se jedná o negativní zkušenost. Příklad s dobročinností má spojistost s odměnou, kterou bychom za provedení dostali.
Nebudu uvádět stejný příklad jako Ariely. Zkusím jej navíc trošku zjednodušit.
Řekněme, že byste byli slavnými spisovateli ala J. K. Rowlingová. Já bych za vámi přišla a s prosíkem bych vám ukazovala fotky pejsků z útulku. Jsou mezi nimi samozřejmě fotky opuštěných štěnátek (ty fungují vždycky).
Mám plán, že bych prodávala vaši krátkou povídku (o jejíž napsání vás za 2 minuty požádám) – ideálně s tématem „Jak se ze smutného pejska šťastný stal.“.
Výtěžek by šel na vylepšení útulku, granule a třeba malou lokální reklamu.
Bohužel nemám mnoho peněz, takže se po dalším naléhání domluvíme a vy mi moc rádi krátkou povídku napíšete. Však jde o dobročinnost.
Stejný příklad, situace B. Nějaké peníze mám, ale ne mnoho. Povídku bych mohla „koupit“ za celkový honorář 1 000 Kč.
Dobře. Odmyslete si, že Rowlingová netuší, kolik je 1 000 Kč, protože pracuje v dolarech nebo librách (můžu jí s velkou pompou oznámit, že podle kurzu České národní banky jde o cca 34 liber).
Zkrátka, pro Rowlingovou by podobná cena byla spíše směšná. Je to bambilionářka (jakože má spoustu peněz), které dokonce sama věnuje na různé charity.
A proč je tedy odměna pod vaší standardní cenou takový problém? Náš mozek porovnává. Neustále. Pokud byste věděli, že za hodinu normálně vyděláte milion, potom by se těch 34 liber dalo spíše nazvat urážkou, než dobročinností. Pokud ale děláte práci zcela zdarma, není zde žádná hodinovka. Protože pozitivní dopad laskavosti se nedá v penězích vyjádřit.
Snad jste mě pochopili. Snažila jsem se poukázat na jednoduchý závěr. Pokud se budete někdy rozhodovat, zda dělat laskavost za alespoň symbolickou úplatu (směšně nízkou) nebo zcela zdarma, vyberte si raději tu druhou variantu. Vězte, že všechny strany budou spokojenější.
Laskavého člověka bychom tedy popsaného měli…
KDE ALE BRÁT INSPIRACI NA DĚLÁNÍ DOBRÝCH SKUTKŮ?
Vlastně kdekoliv. 🙂
Jak jsem psala, já začínala především pozorováním nebližšího okolí. Technicky vzato, kam až mé oko dohlédlo. A právě v tomto prvním kroku se mi povedlo vyvrátit tezi, že lidé jsou zlí.
Nebývale mě zlobí, když se na základě několika zlých příběhů z novin a televize generalizuje lidská společnost – lidé nejsou dobří, lidé na každém rohu číhají s bombou v ruce, lidé…, lidé…
Tady si vezměte třeba cestovatele Ziburu, který chodí pěšky po světě a přespává buď venku, nebo zdarma u místních (tedy často za cenu alkoholového opojení, protože musí být jako host štědře pohoštěn). Zibura na svých přednáškách neustále opakuje, že opravdu věří v lidskou dobrotu, protože kdyby tomu tak nebylo, už by dávno ležel někde pod drnem.
Chápu, že není tak sexy téma psát o lidech, kteří pomohli mamince s končárkem do schodů. Možná není tak sexy udělat rozhovor s člověkem, který si právě koupil časopis Nový Prostor… Nicméně pokud by se takové články a videa dostávaly pravidelně na povrch, nemusel by si nikdo v redakci vymýšlet a noviny by přirozeně publikovaly kvalitní obsah.
Jo a možná by přirozeně motivovaly k větším dobrým skutkům, aby lidé skončili na titulních stránkách novin. Dnes totiž může být slavný kdejaký kriminálník (případně rodička paterčat nebo gorila s novým přírustkem do ZOO).
Myslím si, že lidé nemají daleko od cibule. Pokud se prokoušete první vrstvou, většinou následuje milé překvapení. Ať už vtipkující servírka, které jste dali zasloužené dýško, milá zákaznice, kterou jste před sebe pustili (protože měla jen pití a žvýkačky a vy celý košík potravin) nebo usměvavý starší spolucestující, kterého jste pustili sednout.
Pokud se vám nechce trávit volný čas pozorováním okolí (třeba zrovna čtete zajímavou knihu nebo vystupujete z auta rovnou do práce), můžete najít inspiraci v již někým napsaných článcích.
V angličtině jsem objevila zajímavé zdroje, například:
Random acts of kindness
Buzz Feed
Sign up genius
Organizace Kindness.org, o které jsem psala v minulém článku.
U nás v České republice je zajímavým zdrojem Nadace Karla Janáčka, která u nás hledá laskavé lidi. Pravidelně oceňuje největší laskavce, které zve jednou ročně na gala večer. Ocenění probíhá tajně a nominovat může kdokoliv kohokoliv. Lidé z Nadace si sami nejdříve otestují nominovaného člověka, zda opravdu dělá, co bylo uvedeno v „přihlášce„. Člověk, který je pak oficiálně oceněn má označení #laskavec.
Co myslíte, mohli byste být vy sami nominování za #laskavce?
Na stránkách zatím najdete jen několik laskavců – například paní, která zasvětila život veverkám díky záchranným stanicím, nebo slečnu, která založila skupinu Ježíškova vnoučata (senioři si napíší, jaký dárek by chtěli od Ježíška a vy jim ho můžete koupit).
A pokud je vám i toto málo, níže přidávám výčet 30 tipů na laskavosti, které jsem buď vyzkoušela, nebo se mi hodně líbily jako inspirace od vás, čtenářů. 🙂
- Usmívat se na ulici na kolemjdoucí
- Dát velké dýško příjemné obsluze a poděkovat
- Koupit jídlo bezdomovci
- Donést jídlo kolegovi, který nestíhá
- Napsat pochvalný (oslavný) dopis svým blízkým
- Přinést dort kolegům
- Podržet někomu dveře
- Pomoc s odltlačením auta
- Darování květiny jen tak
- Donést léky nebo jídlo nemocnému (známému/sousedce/…)
- Poradit zdarma (v oboru, ve kterém působíte)
- Vzít nějakého kamaráda/kamarádku na výlet, aby se odreagovali
- Pokud nejsou v supermarketu koše, donést jich ke vchodu víc, aby si je mohli vzít i ostatní
- Nechat někoho sednout v MHD
- Pustit druhého člověka v autě před sebe v koloně, na parkovišti
- Darovat oblečení
- Pomoct někomu z kočárem (ze schodů, do MHD)
- Závézt někoho někam autem
- Pomoct staršímu člověku (poslat mail, něco zařídit, dojít na nákup)
- Pohlídat dítě (mazlíčka :-)) kamarádům/známým
- Zavolat jen tak někomu z rodiny a chvíli si s ním popovídat
- Připravit milý post-it na ledničku pro svého partnera
- Udělat nějakou domácí činnost, kterou dělá běžně někdo z rodiny
- Stát se Dobrým Andělem
- Popřát k narozeninám
- Usmát se na ulici na cizího člověka
- Poděkovat člověku, který se k vám mile zachoval (pokladní, kolega, paní v knihovně…)
- Uvařit čaj partnerovi/kolegovi/…
- Zalít květiny, které jsou na suchu
- Jít cvičit s kamarádkou, která si stěžuje, že přibrala
A pokud by vám i tohle bylo málo, zde je ještě video s 9 tipy na laskavosti pro nejbližší a rodinu.
Doufám, že vám některé tipy přišly zajímavé a inspirativní. Za dubnovou výzvu jsem opravdu velmi vděčná, protože se mám pocit, že mi otevřela oči. Uznávám ale, že už začal květen a laskavostí jsem neudělala tolik jako v dubnu touto dobou.
Na druhou stranu jsem se přestala bát být milá na ostatní kolem sebe a chválit (a to i náhodné a cizí lidi). Snažím se také nebrat laskavosti jako samozřejmost.
S čím zatím ale vnitřně bojuji jsou neohleduplní lidé. Jako příklad mě typicky napadá hlasitý volající (vyskytující se kdekoliv), který řve do telefonu. Podobný problém asi pomohlo vyřešit umění meditace. Což zatím neovládám. Uvidíme. Tak třeba někdy v příští výzvě. 🙂
Mějte se pěkně a kdybyste mi chtěli napsat, jak vám některé laskavosti jdou nebo nejdou, budu moc ráda!
S láskou, Vendi
