Podobné články:
Občas sami sobě nevěříme a napadají nás negativní myšlenky, díky kterým jsme nešťastní. Většinou se jedná o kritická slova. Vnitřní hlas nás nabádá, že něco nezvládneme. Úplně stejný hlas umí odsuzovat druhé. Řekněme, že naše myšlenky pracují proti nám. Dlouhodobě pak můžeme hlasům podléhat, což má neblahý vliv na naše vztahy a na náš život. Proto vznikl pojem Pozitivní inteligence. Výška koeficientu určuje, jak často si ubližujeme a jak často si ke štěstí umíme sami pomoct. Jak tedy zlepšit vztah k sobě i druhým a být v životě spokojený?
V naší hlavně onen kritický hlas žije jako tzv. Soudce. Jedná se o hlas, který má každý z nás. Jen někdo jej poslouchá víc a někdo se jím ovládat nenechá (protože má vysoké PQ). Soudce nás umí trestat za chyby z minulosti, dokáže nás děsit nejistou budoucností, způsobuje úzkost a fixuje nás na nesprávné lidi v našem životě. Aby to se Soudcem nebylo jednoduché, má devět pomocníků – Sabotérů.
Přestože Soudce existuje u nás všech, Sabotéra můžeme mít svého vlastního. Specifického.
Nejčastěji vznikl v dětství jako důsledek výchovných metod našich rodičů. Velkou roli hraje bezpodmínečná láska, kterou jsme (ne)dostávali, pocit bezpečí, pocit (ne)dostatku, pořadí našeho narození (článek: Jak se chová ve vztahu jedináček, druhorozený a miláček rodiny)… Sabotéři mohli vzniknout i později v životě jako reakce na silné a emotivní životní situace. Pokud o ani jednom nevíme, žijeme poměrně náročný život. Ať už v práci nebo ve vztazích obecně.
Dlouhodobou snahou by mělo být zvyšovat svou Pozitivní inteligenci (ve zkratce PQ), která nám pomůže rozeznat hlasy uvnitř nás a postupně se jich zbavovat. Pokud se přestaneme zaměřovat na problémy, kritiku a pocity, že něco „nezvládneme„, můžeme více rozvíjet schopnost vypořádat se s jakýmikoliv problémy, kterým musíme čelit.
A nejenže problémy vyřešíme, ale máme šanci být i spokojení, v mysli klidní a šťastní.
Z toho důvodu je důležité pochopit, kde se naše negativní myšlenky berou a jak s nimi naložit. Pochopením veškerá změna začíná.
Čím vyšší je naše pozitivní inteligence, tím více si dokážeme vážit sebe sama. Začneme totiž chápat, že problém nemusí být nutně na straně ostatních, ale že je třeba postupně pracovat na sobě. Díky pochopení kritického hlasu uvnitř mysli by měl být člověk schopen pěstovat empatii a intuici, která nás vede problémy s jistotou a vytvalostí na základě našich nejhlubších hodnot. Určitě nemusím říkat, že ta se do vztahu velmi hodí. 🙂
Nejdříve se ale pojďme podívat na největšího kritika…
Jak se projevuje Soudce? Každý jednoho máme…
Kdo je onen Soudce v naší hlavě? Nuže, jedná se o sabotující vzorec, který nás neustále nutí hledat chyby – na sobě, druhých i na vnějších okolnostech. Díky němu prožíváme frustraci, zklamání, smutek. Jak jsem psala na začátku, Soudce vznikl již v našem dětství. Většinou jako obrana. A tak se bohužel stává, že co nás dříve chránilo, se dnes jeví jako limitující.
I když si stále myslíme, že to s námi naše hlava myslí dobře, je tomu přesně naopak.
Můžete si například myslet, že se vám jako dítěti nedostáválo dost péče a pozornosti. Místo toho, aby dětský mozek vyhodnotil, že je něco špatného na rodičích (kteří jsou pro něj jako bohové), začne si mozek hledat vysvětlení. Vznikne Soudce, který svého svěřence chrání. Dítě, ať už chceme nebo ne, je závislé na rodičích a aby přežilo, dělá vše, aby jej měli rádi. Protože se láska rodičů přichází ve chvíli, kdy jsme hodné děti, můžeme začít potlačovat emoci. Třeba vztek.
Vzorec nám fungoval v dětství, avšak v dospělosti může mít katastrofální účinky. Vztek v nás může bublat a my jen ubližujeme sami sobě, protože pro „lásku druhých“ dusíme svou přirozenost. Snažíme se dokázat, že stojíme za pozornost.
Dostáváme se k vzorci, že si „lásku musíme zasloužit“. A takový vzorec nám může bránit najít si partnera pro život, nebo hůře, najít si nevhodného partnera, který nás zneužívá.
Devět Sabotérů, kteří nám „pomáhají“ být nešťastní
Soudce nikdy nepracuje sám. Díky letům nepozornosti si k sobě většinou najde parťáka, který jej doplňuje. Jeho komplicům říkáme Sabotéři a zatím jich bylo v knize Pozitivní inteligence autora Shirzada Chamine bylo definováno devět.
Na začátek bych vás ráda pobídla, abyste si udělali test. Bude se vám pak lépe posuzovat, který ze Sabotérů je váš. Test si můžete udělat zde (jen pozor, je v angličtině). Ale je skvělý!
O jednotlivých Sabotérech budu mluvit jako o pomyslných „postavách„, které si v hlavě nosíme. Projdeme si, jak je poznáte i jak mohly v dětství vzniknout.
- Puntičkář: Nutí k perfekcionismu, organizaci a řádu. Způsobuje vnitřní napětí a úzkost. Je velmi kritický k sobě i ostatním. Může být velmi vznětlivý a netrpělivý. Bojí se, že jej ostatní budou soudit. Je možné, že vyrůstal v rodině, kterou pokládal za chaotickou nebo emocionálně odtažitou. Případně byli rodiče sami perfekcionalisti, kteří toužili po stejně dokonalém dítěti.
- Utěšitel: Vzbuzuje pocit, že si musí získat lásku nebo uznání službou ostatním. Díky tomu ustupují vlastní potřeby a do popředí se dostávají jakékoliv potřeby druhých. Má potřebu lichotit, utěšovat a povzbuzovat. V důsledku toho však může pociťovat vůči okolí vztek. V dětství vychází ze vzorce: „Abych lásku dostal, musím si ji zasloužit. Musím dokázat, že za ni stojím.“
- Hyper-úspěšný: Úspěchem si validuje vlastní sebe-uznání a sebe-respekt. Zaměřuje se na výsledky, výkony. Vše je obráceno vně – nejde mu o vnitřní pocity štěstí. Má sklony k workoholismu, vyhýbá se silnějším citovým vazbám. I zde je láska podmíněná – úspěchy. V dětství nebyla jeho láska rodiči bezpodmínečná. Šlo o lásku, která byla schvalována dobrým chováním, dodržováním pravidel, známkami ve škole atd.
- Oběť: Získává lásku/pozornost pomocí náročných situací a nálad. Zaměřuje se především na vlastní pocity. Hlavně na ty bolestivé, které hraničí s mučednictvím. Oběti jsou až teatrální a náladové. Podvědomě je to přitahuje k problémům. Jejich dětství je poznamenané s nevšímavostí rodičů a přehlížením. Proto cítí, že nejsou přijatí, že je s nimi něco špatně.
- Hyper-racionální: Ke všemu přistupují racionálně. I ke vztahům. Myslí si, že není třeba věnovat velkou trpělivost lidským emocím. A tak jsou vnímaní jako chladní a intelektuálně nadřazení. Neumí se přizpůsobit. Myslí si, že racionálno je jejich největší devizou, což dávají pocítit i okolí. Jsou neosobní a povýšení. Jako děti se museli přizpůsobovat chaotickým prostředím, kde si řád získávali díky racionálnímu uvažování či nadřazenosti. Díky pocitu „nejchytřejší osoby v okolí“ dostávali vytouženou pozornost (a lásku). Což jim zůstalo v dospělosti.
- Hyper-ostražitý: Úzkostné vymýšlí plány B a C. Kdyby se náhodou něco stalo. Je neustále ve střehu, což je z dlouhodobého hlediska velmi únavné. Má vzorec: „Nebezpečí je však kolem nás a je větší, než se zdá.“ Vše se může pokazit. Hyper-ostražití hledají útěk v autoritách, návodech a jsou velmi závislí na zaběhlých postupech anebo „jak se to má“. V dětství měli nedostatek pocitu bezpečí. Rodiče byli pravděpodobně nepředvídatelní a nespolehliví ve velmi brzkém věku. A takovým se stal život.
- Neuspokojitelný: Je jako motýlek. Neustále potřebuje nové vzrušení a aktivitu. Je věčně zaneprázdněný. Neužívá si tady a teď, protože už je dávno u jiné činnosti. Není schopen se proto soustředit na práci, vztahy, myšlenky, ani na čem v danou chvíli záleží. Je velmi roztržitý. Bezpečí ho nudí. V dětství mohl díky různým aktivitám unikat před nejistotou nebo bolestí, případně před nedostatečnou rodičovskou péčí. Péči si už dopřává sám – díky různorodým aktivitám.
- Vedoucí: Potřebuje mít vše pod kontrolou a opanovat situaci či jednání jiných, aby naplňovalo jeho očekávání. Když to nejde, cítí stres a obavy. Svým lidem (podřízeným, partnerovi…) nedává žádný prostor. Myslí si, že bez něj nebudou mít dobré výsledky. To v ostatních vyvolává odpor. Často vzniká u dětí, které musely vyrůst příliš rychle nebo byly obklopeny pro ně nebezpečným prostředím (emocionálně, fyzicky). Může být spojeno s pocity zranění, zrazení, odmítnutí nebo slibem „již nikdy nebudu zranitelná/ý.“ Proto potřebuje ovládat.
- Unikač: Chce jen pozitivní a příjemné. Problémy v jeho světě neexistují a úspěšně se jim vyhýbá. Ani konflikty. Výbuchy proto potlačuje a zametá pod koberec. Často zkresluje pravdu. Dělá mu problémy říct „ne„. Libuje si v rutinách. Unikači mohli být jak z náročných rodin, tak ze šťastných. V příliš šťastném dětství totiž nemusel řešit složité emoce. Pokud byli v rodině naopak časté konflikty, Unikači se snaží hrát usmiřovače nebo se jim pro klid duše rovnou vyhýbají.
Takže? Vidíte se v některém Sabotérovi? 🙂
Jak z toho ven? Zkuste pěstovat Mudrce
Mudrc, jak jej nazývá Shizard Chamine, je naše moudré a hluboko skryté já uvnitř nás, které se nenechává strhnout každodenními dramaty a negativy. Naopak. „Problém“ bere jako příležitost. Jako možnost něco nového si uvědomit a naučit se.
Když ovládáme Mudrce, potom podle Chizarda:
- Zkoumáme a objevujeme s otevřenou myslí a velkým zájmem,
- umíme se vcítit do pocitů druhých i do svých vlastních (schopnost empatie – více v článku Emočně inteligentní vztah) a řešit situace s porozuměním,
- těšíme se na nové situace a přicházíme s neotřelým řešením,
- důvěřujeme své intuici a vydáváme se po cestě, která odpovídá našim hodnotám,
- víme, kdy je třeba akce a kdy je lepší zůstat v klidu.
Dále se nabízí otázka, jak svého Mudrce a Pozitivní inteligenci posílit… Odpovědí je, že stačí několik poměrně jednoduchých cvičení, která nezaberou moc času a která zvládneme všichni bez ohledu na naši pracovní vytíženost.
Většina cvičení se skládá z aktivit, díky kterým si v podstatě uvědomujeme přítomnost. V přítomnosti se rozmělňuje minulost i obavy z minulosti. V přítomnosti jsme šťastní. Tuto velkou pravdu, o kterou se snaží lidé díky meditacím a mindfulness, jsem si poprvé doopravdy zažila, když jsem byla na pobytu ve tmě. Pokud budete mít zájem, doporučuji si projít tento článek. Šlo o opravdu nezapomenutelný zážitek. 🙂
Ale možná máte jinou cestu. Být v přírodě, přečíst si knihu Moc přítomného okamžiku od E. Tolle, prostě se soustředit na sebe a na činnosti v daný moment…
I tak bych vám ráda ukázala pár konkrétních příkladů. Projděme si ve zkratce:
10 aktivit pro šťastnější život a aktivaci Mudrce
Napříč všemi aktivitami, které vedou k oslabení Sabotérů a aktivaci našeho „intuitivnějšího“ já, vede nejsnáze cvičení – všímání si každodenních drobností. Uvědomování si, kde jsme, co děláme… Teď a tady.
Doporučuji vám všímat si každý den textur. Vůní. Zvuků. Chutí… Uvidíte, že stačí chvíle praxe a budete se cítit šťastnější. Sabotéři budou z hlavy ustupovat.
V zásadě stačí dělat jednu činnost v jeden moment a na nic jiného nemyslet.
- Když ještě ráno ležíte v posteli, jaká je vaše peřina? Jakou má strukturu?
- Když jdete do práce po chodníku, co cítíte a nebo jaký je pocit, když dýcháte vzduch do plic?
- U jídla se zkuste první deset sekund věnovat pocitu, který s jídlem souvisí. Jak jídlo chutná? Jak rychle polykáte? Jak žvýkáte? Je náročné žvýkat?
- Zkuste několikrát během dne hluboko dýchat. Nádech. Výdech. Chvíli se soustřeďte jen na tuto činnost. Bez myšlenek na práci. Jde vám?
- Posloucháte hudbu? Dokážete rozeznat jeden z nástrojů? Dokážete rozeznat krátké ticho, které se rozezní po určitých tónech?
- Zvládáte si čistit zuby, aniž byste mysleli na cokoliv dalšího? Jak chutá pasta – je mentolová? Kdy sjíždíte po dásni a kdy po zubu? Jaká je sklovina před a po vyčištění?
- Přichází k vám silné pocity? Nezbrojte proti nim. Jen je pozorujte. S klidem. Co je to za pocity? A co je způsobilo? Jak se vám projevují na těle?
- Potkáváte se doma s partnerem. Objímá te se. Jak teplé je partnerovo tělo? Jak hebká je kůže? Co cítíte?
- Chodíte cvičit? Zkuste vnímat, jak se vám při určitém cviku napínají svaly. Vnímejte, jak cvičí ostatní. Jak „lupe“ stroj. Jak dopadne závaží na své místo, když přestanete cvičit.
- Sprchujete se? Vnímejte teplotu vody. Jak vám kapky dopadají na kůži.
Jak vidíte, jedná se o poměrně triviální aktivity, které vám během dne budou čistit hlavu a budou vás pomalu ale jistě směřovat od Sabotérů. Pokud přijdou negativní myšlenky, zkuste proti nim nebojovat. Nejlépe zmizí, pokud se s nimi neztotožníte a jen je necháte plynout.
Kterou z činností jste se rozhodli praktikovat? 🙂
Držím palce!
Vendi