5 příznaků konce vztahu a jak problémům předejít podle J. M. Gottmana?

Co kdyby někdo dokázal předpovědět konec vztahu až s 90% přesností? Poslechli byste jeho rady? Onen „někdo“ totiž existuje. Jde o vědce J. M. Gottmana, který se celý život věnuje výzkumu spokojených i nespokojených párů. Postupem času zjistil, že není až tak důležité, jak často (a že) se hádáte, ale jakým způsobem se s partnerem hádáte. U partnerů tak můžeme vypozorovat 5 příznaků, které znamenají určitou předzvěst konce vztahu. A dokud si je pár neuvědomí a nezačne na sobě pracovat, rozchod (nebo rozvod) je poměrně reálná možnost.

Ráda bych vám všech 5 příznaků konce vztahu, které jsou podrobně popsány v jeho skvělé knize 7 principů spokojeného manželství, ukázala a shrnula.

Na začátek však pokládám za důležité vám vysvětlit, co se při hádkách a dlouhodobém negativním napětí z fyziologického hlediska děje s naším tělem. To, že se partneři hádají, zvyšují na sebe hlas a hází špínu je totiž jen vrchol ledovce. Z dlouhodobého hlediska je velmi důležité, co se oběma děje uvnitř.

V manželském konfliktu neexistuje žádná absolutní pravda – jen dvě subjektivní.

J. M. Gottman

Pokud dokážete pochopit, co si navzájem (dokonce až tělesně) způsobujete, možná svým uvědoměním nastartujete zájem partnera více „neničit„.

Konflikt z fyziologického hlediska

Ženské a mužské tělo velmi rozdílně reaguje na nebezpeční, množství stresu i náročné situace. Vím, že jste teorii o lovcích a sběračích slyšeli snad milionkrát, ale vědci zatím nemají přesnější připodobnění. 🙂 Jejich hlavním argumentem je, že se doba mění rychle, ale naše staré instinkty nikoli.

Schirzad Chamine (psycholog a autor knihy Pozitivní inteligence, o které jsem již psala dříve) vysvětluje, že existuje prastará část mozku, která nám vždy zajišťovala emocionální a fyzické přežití. Skládá se z nejjednodušších částí mozku (z mozkového kmene a limbického systému). Říká se jí trefně „mozek přežití“.

I po tisísích letech, kdy již nelovíme a nemusíme se o přežití aktivně starat, se nás tato prehistorická část mozku snaží v případě nebezpečí chránit. Kdybychom byli v přírodě a narazili na šustící křoví, náš mozek by si řekl: „Ha! Nebezpečí. Musím zaútočit, nebo utéct.“

Celé tělo se stáhne. V krvi nám začne kolovat adrenalin, zrychlí se nám tep. To proto, aby se krev napumpovala do všech svalů v končetinách. Pro tělo, jak si asi dokážete představit, jde o velké vypětí energie. I nervů. Zúží se nám periferní vidění na tunelové. Další funkce mozku, které nepotřebujeme, jsou potlačeny.

Teď si můžete představit, že v těle se něco velmi podobného děje i při hádce.

Muži jsou na tom oproti ženám ještě o něco hůř.

V klidovém stavu máme tep cca 75 tepů za minutu u mužů a 82 u žen. Při konfliktu se můžeme dostat až na hodnotu od 100 do 165 tepů za minutu. Mužský systém se navíc regeneruje pomaleji. Na Univerzitě v Alabamě provedli výzkum, kdy se ukázalo, že když se muž velmi naštve, a následně by jej bez možnosti pomsty poslali do relaxační zóny, jeho tlak zůstane vysoký. Po celou dobu.

Naopak ženy se dokáží po dobu určené k relaxaci uklidnit a jejich krevní tlak vzroste opět až při setkání s konfliktní osobou.

Do určité míry lze tedy říct, že konflikt je opravdu dlouhodobě škodlivý nejen pro vztah, ale také pro partnery (hlavně muže) samotné.

Když teď vidíte více do fyziologických následků hádky, pojďme se podívat na jednotlivé příznaky.

Jak jsem zmínila na začátku, bude jich pět.

1. příznak pro konec vztahu: Hrubý nástup

Hádka může začít různými způsoby, ale to, čemu se říká „hrubý nástup“ může zapříčinit negativní výsledek hádky, ať už se téma týka čekoholiv. Dokážete si pod pojmem „hrubý nástup“ něco představit?

Jde o sarkasmus nebo kritiku.

Pokud začne hádka jedním nebo druhým, je odsouzena ke špatnému konci. Sarkasmem a kritikou totiž dáváte partnerovi najevo, že jím pohrdáte. Že vůči partnerovi chováte velmi negativní pocity.

Sarkasmus a kritika se dají poznat podle osobního útoku na partnera, i když je předmětem hádky obecný problém. Nezáleží přitom tolik na tónu. Partner může zahájit předmět hádky poměrně klidně. Avšak jde o obsah slov, který může být ničivý.

Vezměme si obecný problém: Partnerka chodí pravidelně pozdě.

Partner místo přivítání řekne: „Je zbytečné, abych na setkání s tebou chodil včas. Stejně vždycky chodíš pozdě. Jakou výmluvu sis připravila tentokrát?“

=> Výrok obsahuje sarkasmus, kritiku a je z něj jasně cítit pohrdání. Neřeší se daná situace („Proč jsi zrovna teď přišla pozdě?“), ale partner generalizuje a obouvá se do povahy partnera.

TIP:

Pokud dojde k „hrubému nástupu“, bylo by vhodné téma opustit a již se k němu nevracet. Nebo se k němu vrátit, až partner s touhou kritizovat vychladne.

2. příznak pro konec vztahu: Čtyři jezdci apokalypsy

Možná se jedná o přespříliš silný název, avšak podle Gottmana znamená trvalá přítomnost tzv. jezdců apokalypsy ve vztahu dost dobře i konec vztahu. Jezdci se nemusí objevit najednou. Mohou přicházet postupně. Nicméně, pokud přichází jeden, je pravděpodobně, že bez změny chování partnerů může dojít k odstartování nájezdu všech.

Čtyři jezdce bych detailněji chtěla rozebrat v některém z dalších článků, avšak velmi ve zkratce zmíním, že jde o:

1. Kritiku: Často se jedná o výroky, které obsahují slova jako „ty nikdy“ a „ty vždycky“. Jsou osobně zabarvené, tzn. že se nezabývají konkrétní situací, ale útočník shazuje osobu partnera (jako v příkladu s nedochvilností). Útočí se na vlastnosti, chování či (zlo)zvyky.
2. Pohrdání: Jde vlastně o subjektivní pocit, že je jeden z partnerů lepší. Většinou ten útočící. Může jít o verbální projevy (sarkasmus, citoslovce „pfff„, zlehčování partnerova řešení) nebo neverbální (oči v sloup, ťukání prsty do stolu vyjadřující nezájem).
3. Útočnost: Od poměrně neagresivních forem se dostáváme k agresivnějším. Možná se jeden z vás chová jako „nevinná oběť“, která druhému dokazuje, že problém není ve vás, ale v partnerovi. V interakci je zdůrazněno, že „jeden z vás dělá maximum, ale ten druhý je tak (!) neschopný…“
4. Zazdívání: Rovněž by se dalo nazvat jako „odpojení„. Jde o techniku, kterou používají především muži. Brání se totiž silným fyziologickým reakcním, o kterých jsme si psali výše. Může jít o dívání se stranou, ticho, případně „hmmm-kání“. Nic kloudného však z člověka, který se odpojí, nedostanete.

3. příznak pro konec vztahu: Zaplavení

Pokud vaše hádky často začínají hrubým nástupem a ve svém vztahu pozorujete nájezdy většiny jezdců, možná jste zaregistrovali i tzv. zaplavení. Jedná se o situaci, kdy přestane partner úplně reagovat. Je doslova paralyzován. Děje se tak ve chvílích intenzivní kritiky a zloby.

Zloba útočícího partnera může být natolik bolestná, že se partner = oběť útoku začne chránit a raději se citově odpojí. U citlivějších jedinců může dojít k situaci, kdy partner cítí, že se druhý teprve chystá vybouchnout. K zaplavení proto dojde ještě před „reálným útokem„.

Partneři, kteří útočí, mohou zaplavení druhého vnímat jako slabost a o to víc v hádce přitvrzovat. Cítí, že mají navrch. Z krátkodobého hlediska tedy možná vyhrají jednu hádku. Avšak nemusím snad zmiňovat, že větší útočnost je pro vztah dlouhodobě destruktivní a odměnou bude akorát tak ztráta partnera.

TIP:

Pokud se něco podobného děje vašemu partnerovi, zkuste rozklíčovat, co přesně z vašeho chování mu může ubližovat. Co děláte, že je partner zaplavený? Vytahujete bolestivá témata, která partnerovi ubližují? Zvyšujete hlas, tudíž se partner stáhne?

4. příznak pro konec vztahu: Pokusy o nápravu nejsou úspěšné (či zaregistrované)

Může se stát, že je váš život s partnerem tak plný hádek a konfliktů, že si již nevšímáte pokusů o nápravu. Přitom právě pokusy o nápravu (a jejich povšimnutí) jsou ukazatelem, že váš vztah může být zachráněn.

Pokusy o nápravu mohou přijít od kteréhokoliv z partnerů. A je maximálně důležité umět je rozpoznat. Pokud je jeden z partnerů zaplavený nebo druhým příliš pohrdá, je možné, že pokusy nebudou brány v potaz.

Co může být ona zmiňovaná náprava?

• Jeden z partnerů řekne: „Dáš mi chvilku? Musím si to nechat projít hlavou.“
• „Pojďme to teď neřešit. Musím se uklidnit.“
• Může jít o prostý úsměv.
• Některé páry se dokáží v hádce rovnou omluvit.
• Jiné páry mají vtipný způsob, jak odvést pozornost a uklidnit se (vyplazení jazyka, zašišlání…).
• Jiní se zase potřebují obejmout nebo si sednout blíž k sobě.

TIP:

Bylo by vhodné se chvíli zastavit a udělat si revizi, jaké pokusy o nápravu se historicky vyskytovaly ve vašem vztahu a zda je i v současnosti dokážete rozeznat. Možná se ale jen v čase změnily. Dokážete je přesto zaregistrovat?

5. příznak pro konec vztahu: Negativně zabarvené vzpomínky

Že je na tom manželství opravdu zle se dá poznat i podle odpovědí manželů na dobu, kdy ještě mohli být šťastní. Je-li situace velmi negativní a jeden v páru druhým pohrdá, je pravděpodobné, že bude negativně zabarvená i minulost. Jde o tzv. „negativní přepsání společné minulosti“.

Je-li pár ve spokojeném manželství, své první roky popisuje s nadšením, pozitivně, oba vzpomínají na dobré věci, které se staly. Spíše vyzvihují, co se jim podařilo překonat.

Naopak, pokud je pár neustále v konfliktu, minulost se mění na sérii nepovedených situací. Může se také stát, že partneři minulost vytěsní a nevzpomenou si na ni. Oba ji nechali vyblednout.

Pokud se některý z jezdců do vztahu na chvíli vloudí, nemusíte se o budoucnost svého manželství hned bát. Problém nastává, pokud se v něm uhnízdí tvale. Negativní smýšlení současnosti má vliv na myšlenky minulosti. S dlouhodobě negativním smýšlením by tedy manželství mohlo dopadnout rozvodem.

Nabízí se proto otázka, co dělat, abychom manželství udrželi a své pozitivní myšlenky obnovili?

Jak manželství zachránit?

„Po dvaceti letech studia spokojených párů nyní vím, že klíč k oživení manželství nespočívá v tom, jak zvládáte řešit své spory, nýbrž v tom, jak vám spolu je, když se nehádáte. Jádro přístupu spočívá v posílení přátelství a důvěry, na nichž je manželství postaveno.“

John M. Gottman

Na blogu Recept na vztahy už jsem některá témata zpracovávala a najdete k nimi i pracovní listy ke stažení. V zásadě jde o správné pochopení a praktikování tří principů spokojeného manželství ze sedmi. Jedná se o:

3. Budujte vstřícnost

Pro začátek stačí, když si budete přípomínat klady vašeho partnera. Stejně jako možná hledáte (a vidíte) na partnerovi negativní, což děláte automaticky, s trochou snahy si začnete budovat i pozitivní myšlení. Jde zkrátka o zaměřování vaší pozornosti.

Čemu věnujeme naši pozornost, to je silnější a roste.

I cvičení na budování vstřícnosti již na blogu proběhlo a vy se na celý článek a princip vstřícnosti můžete podívat tady.

Věřím, že vám náhled do problematiky vztahů a rychlá znalost základních příznaků konce vztahu pomohla.

Nejlepším prvním krokem je často uvědomění. Právě s uvědoměním vlastního chování začíná ta pravá změna. Vnitřní změna.

Mějte se krásně!

Vendi